V Lucerně se předávaly ceny osobnostem, které bojovaly proti komunistické totalitě

Autor: (oha)

V pražském kině Lucerna byl včera večer zahájen osmý ročník projektu Příběhy bezpráví, jehož součástí bylo předání Cen Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy proti komunistickému režimu.

Projekt, jenž dlouhodobě podporuje také Ministerstvo obrany ČR, je součástí vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni a zahrnuje aktivity, jež se vztahují k moderním československým dějinám - zejména pak období komunistického Československa.

Výuka tohoto tématu na školách velice často podle tvůrců projektu končí 2. světovou válkou, nebo jsou s poválečným obdobím žáci seznamováni nedostatečně – ať už z časových důvodů, nebo kvůli nedostatku pomůcek a materiálů. Vzhledem k tomu, že se jedná o historické události ještě velmi živé, někteří pedagogové váhají, jak výklad o tomto období do výuky zařadit a jak ho pojmout, píše se na oficiálních stránkách projektu. Autoři proto sestavili sadu filmů mapujících události našich novodobých dějin, s důrazem na zločiny 50. a 60. let, jaro 68, sovětskou vojenskou intervenci, následnou normalizaci a sametovou revoluci. Dokumentární film a další audiovizuální prostředky se v našich projektech osvědčily jako výborný prostředek pro sdělování informací i pro iniciování reflexe a debaty. Záměrně vybíráme filmy, které přinášejí pohled na osudy konkrétních lidí a přibližují autenticky konkrétní historickou dobu, píše se na webu.

Během večera byly Cenou Příběhů bezpráví oceněny celkem tři osobnosti, Hana Krsková-Dvořáková, Oldřich Čapka a rovněž účastník druhého a třetího odboje Otakar Rambousek in memoriam. Cenu za něj z rukou náměstka ministra obrany pro personalistiku Michaela Hrbaty převzal jeho švagr, Bohumil Fojt.

Rambousek byl za války totálně nasazen v Německu, byl členem sokolské odbojové skupiny, účastníkem bojů o rozhlas, zpravodajcem, dvojnásobným exulantem. Byl zapřisáhlým nepřítelem obou totalit, nacistické i komunistické. Byl politickým vězněm, jemuž bylo doživotí změněno na „pouhých“ patnáct let. Otakar Rambousek byl ale také úspěšným spisovatelem, autorem knihy Jenom ne strach, věnované bratrům Mašínům, a také předním činovníkem hnutí bývalých politických vězňů K-231, jež usilovala o plnou soudní, občanskou a sociální rehabilitaci těch, které komunisté po únoru 1948 pronásledovali jako své úhlavní nepřátele.

„Hrdina našeho příběhu se stal již za svého života legendou. Nejen jako „agent-chodec“, který čtrnáctkrát úspěšně překonal pečlivě střeženou česko-německou hranici, ale také jako dokonalý znalec doby, v jejichž dramatických kulisách se odehrál jeho pozoruhodný osud. Otakar Rambousek, mezi přáteli nazývaný „Oťas“, byl typem bojovníka, kterého kniha historie nikdy nebude uvádět jen v poznámkách pod čarou. Zvláště pro mladou generaci je příkladem člověka, pro něhož je svoboda základním principem lidské existence,“ řekl v projevu Michael Hrbata.

Cenu Oldřichu Čapkovi předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala. Čapka po převzetí ceny uvedl, že by si přál, aby lidé dokázali rozeznat, co je dobré a co zlé a navrátili se ke skutečným hodnotám. "Mládeži, snažte se bojovat za pravidla hry, která nás povedou dál a nebudeme se stydět za to, že jsme Češi. Možná tak dojdeme dál," vyzval nejen přítomné studenty v zaplněném sále Lucerny.

Ocenění třetí laureátce, Haně Krskové-Dvořákové, předal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Letošní čtvrtý ročník Ceny Příběhů bezpráví je věnován památce Olgy Havlové. Jedná se o symbolické ocenění za odvážné činy a postoje v období komunismu. Laureáty vybírala tříčlenná porota, nominovaných bylo celkem devět. Předání Cen uvedla Olga Pešková, neteř Olgy Havlové.