V těchto dnech si připomínáme 74. výročí okupace českých zemí hitlerovským Německem

Autor: redakce

Je dobré si tuto chmurnou kapitolu, jež neodmyslitelně patří k dějinám 20. století, připomínat. Zmrzačený a opuštěný zbytek Československa stál proti mocnému sousedovi osamocen a čekal, až se stane jeho obětí. Osudné datum nastalo 15. března 1939. Je to jedna z historických zkušeností, která vedla české politiky o šedesát let později k rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance a zajistit tak naší republice poprvé v dějinách skutečnou bezpečnost.

15. března 1939 vstoupila na území Československa německá vojska. Okupace začala v šest hodin ráno a v průběhu dne nacistická vojska obsadila české země. Tímto dnem přestala existovat takzvaná druhá republika a Československo na šest let ztratilo samostatnost.

O několik hodin dříve, po jedné hodině v noci vstupuje prezident republiky Emil Hácha do budovy kancléřství v Berlíně. Hácha dorazil do Berlína společně s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským večer 14. března 1939. Během nočního, napjatého jednání, Hitler sdělil svoji „nezvratnou vůli“ okupovat za několik hodin zbytek českých zemí a připojit je ke Třetí říši. V případě nesouhlasu vyhrožoval leteckým bombardováním Prahy.

Emil Hácha, jenž se během nočního jednání údajně zhroutil a přivolaný lékař mu musel podat uklidňující injekci, nakonec brutálnímu nátlaku podlehl. Prohlášení, že vůdce bere český národ pod ochranu Říše, podepsal a vydal pokyn, aby československá armáda nekladla odpor. Diktát přijala rovněž pražská vláda. Armáda ale rozhodnutí nerespektovala stoprocentně. Proti okupantům zahájili boj vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Prakticky ve všech českých městech byli němečtí vojáci „přivítáni“ nadávkami a hrozbami od českého obyvatelstva, zatímco například pražští Němci vítali své „soukmenovce“ se zdviženou pravicí. Výkonná moc byla přesně jeden měsíc svěřena vojenské správě v čele s vrchním velitelem německé armády generálem Waltherem von Brauchitschem. V Čechách vykonával výkonnou moc generál Johanes Blaskowitz, šéfem civilní správy se stal Konrád Henlein. V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa přešla do rukou Josefu Bürckelovi.

O den později, 16. března 1939, vydal Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Protektorát neměl žádnou státní povahu, stal se integrální součástí Třetí říše. Rovněž neměl právo na samostatnou armádu. Takzvanému vládnímu vojsku byl přisouzen symbolický ráz a plnilo jen pomocné služby. Byl rozpuštěn parlament a ještě více zjednodušen politický život. Formální hlavou Protektorátu zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora. Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath.

Německá armáda Dne 19. března 1939 vystoupil prezident Emil Hácha v rozhlase s tímto projevem. Jak bylo zmíněno – to už byl z Československa Protektorát Čechy a Morava a německá armáda obsadila všechny významné instituce. „Odhodlal jsem se za souhlasu vlády v hodině dvanácté vyžádati si slyšení u říšského kancléře Adolfa Hitlera. Byl jsem přijat se všemi poctami prokazovanými hlavám státu. Po delším rozhovoru s říšským kancléřem a po zjištění situace rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa.“

Zdroj: František Emmert: Druhá světová válka, Češi a Slováci, www.rozhlas.cz, www.ceskatelevize.cz, www.ustrcr.cz