Ve stopách československých legionářů v Itálii

Autor: Miroslav Šindelář

Odbor pro válečné veterány Ministerstva obrany každoročně organizuje pouť do severní Itálie jako připomínku legionářů, kteří zde bojovali v řadách italské armády proti Rakousku-Uhersku.

„Navazujeme tak na poutě Československé obce legionářské, které se konaly v době první republiky,“ vysvětlil Milan Bachan, zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány.

Na památných místech, která po celou dobu s pietou udržují italští Alpiníci, vzpomínají účastníci výpravy na statečné vojáky, kteří se pro nesouhlas s politikou Rakousko-Uherska stali vojenskými zběhy a dobrovolníky bojujícími v řadách italské armády. „Přispěli k tomu, že se v té době začalo hovořit na patřičných místech o vzniku samostatného Československa,“ doplnil Bachan.

Letošní pietní cesta byla orámována stým výročím zahájení Velké války v Itálii a 97. výročím bojů československých legií právě v severní části této země.

První zastávka: Rovereto

První památné místo, které účastníci poutě v Itálii navštívili, bylo v pátek 25. září město Rovereto. Zde navštívili vojenské pohřebiště Castel Dante a uctili památku československých legionářů. Po setkání s velvyslancem České republiky v Itálii Petrem Buriánkem a zástupci zdejších Alpiníků, pokračovatelů tradic vojáků bojujících v těžko přístupném terénu italských Alp a Dolomitů, navštívili zdejší osárium. Tady česká delegace položila smuteční věnec a seznámila se se slavnou historií těch, kteří zde sváděli boje za 1. světové války. Odpoledne pak návštěvníci zavítali k největšímu bijícímu zvonu na světě. Zvon míru je umístěn na jednom z kopců nad městem a byl odlit z děl armád zemí, které se účastnily prvoválečného konfliktu.

Zběhové byli pro výstrahu oběšeni

V dalších třech dnech putování po severní Itálii se česká delegace, jejíž součástí byli také kolegové ze slovenské partnerské organizace a členové Klubu vojenské historie z Plzně, poklonila památce československých vojáků, kteří byli za svůj otevřený boj proti Rakousko-Uhersku mnohdy pro výstrahu oběšeni.

Ostatně připomínka smrti Aloise Štorcha u hrobu, který stojí na místě popravy nedaleko města Riva del Garda u břehu největšího italského jezera, byla autenticitou tehdejších událostí doslova prodchnuta. „Pátého července 1918 bylo z okolních kopců dobře vidět na popravu Aloise Štorcha a měla být varováním všem vojákům české a slovenské národnosti v rakousko-uherské uniformě, kteří uvažovali o přechodu fronty a boji za osvobození našich národů. Výstraha se však minula účinkem. Naopak přechody fronty na italskou stranu se po této popravě staly častějšími,“ říká Bachan.

V horském městečku Brentonico, kde byla delegace spolu s českým velvyslancem srdečně uvítána místními Alpiníky a starostou města, se hosté vydali po staré vojenské cestě na místo vysoko v horách, kde před 97 lety nacházelo velitelství československé jednotky. Tady v horách Monte Baldo za účasti historika Tiziana Berté odhalili obnovenou pamětní desku, prohlédli si zbytky zákopů a opevnění.

Otevření výstavy o účasti čs. legií v bojích na italské frontě

V neděli 27. září nejprve dopoledne zahájil velvyslanec Petr Buriánek ve starobylém městě Arco výstavu věnovanou účasti československých legií v bojích na italské frontě. Poté se česká delegace přesunula k hlavnímu pietnímu aktu na místo v horách, kde se před 97 lety uskutečnila další z výstražných poprav čtyř českých vojáků. Tady delegaci přivítal comandatorre místních Alpiníků Carlo Zanoni. Po bohoslužbě věnované obětem první světové války předali čeští hosté svým hostitelům ocenění za péči, kterou věnují památce československých vojáků a podtrhli, že bez jejich angažovanosti by konání poutě nebylo možné.

Ve sváteční den, v pondělí 28. října, byl ve městě Pieve di Bono, na rozhraní částí Strada a Creta, odhalen znovuobnovený pomník věnovaný dalšímu z těch, kteří byli pro výstrahu oběšeni – Josefu Sobotkovi.

V Cittadelle jsou pochováni i Češi

Poslední den poutě patřil návštěvě města Cittadella. Zde se nachází jeden z největších hřbitovů z doby 1. světové války a jsou na něm pochováni rakousko-uherští vojáci, kteří zahynuli v důsledku válečného strádání nebo zemřeli v místních a okolních nemocnicích. Mezi asi 22 tisíci pochovanými je přibližně 460 Čechů.

„Přesný počet zde pochovaných českých vojáků dáváme teprve dohromady, ale základní přehled už máme,“ prozradil Milan Bachan. Dodal, že ke stému výročí vzniku samostatného Československa by zde české ministerstvo obrany rádo umístilo pamětní desku, která vysvětlí účast československých dobrovolníků v bojích na italské frontě.