Ve vojenském muzeu se natáčel film o roce 1938, kolaboranta Moravce v něm hraje zpěvák Landa

Autor: Andrej Halada

Snímek režiséra Roberta Sedláčka je součástí osmídílného cyklu hraných filmů České televize, které ponesou souhrnný název "České století".

Cyklus by měl mapovat některé důležité okamžiky naší minulosti od roku 1918 až do roku 1989. Vedle Roberta Sedláčka (mj. autora filmů Pravidla lži a Rodina je základ státu) je důležitým tvůrcem série i autor scénářů spisovatel Pavel Kosatík, který je znám především svými publikacemi o osobnostech českého politického a kulturního života 20. století.

Tvůrci se v jednotlivých sedmdesátiminutových filmech drží faktů, byť například v rovině dialogové již ke slovu musela přijít i jistá – i když autenticky působící - autorská licence. Jednotlivé snímky by měly zobrazit zákulisí politiky a v něm konkrétní historické osobnosti, které se na událostech podílely a utvářely je. Mezi jednotlivými filmy najdeme například zpracování událostí z roku 1918, 1948, vznik Charty 77, ale také dění v listopadu roku 1989.

Jižní Morava v Lešanech

Do VTM Lešany přijeli tvůrci a štáb České televize natáčet snímek, který ukáže okolnosti, za kterých se na podzim roku 1938 rozpadla první republika a země přišla kvůli mnichovskému diktátu o část svého území i obyvatel. Důležitými aktéry filmu jsou mimo jiné prezident Edvard Beneš a plukovník Československé armády Emanuel Moravec (1893-1945), posléze nejznámější kolaborant s protektorátním režimem. Moravec byl ve třicátých letech aktivním podporovatelem hradní politiky, v září 1938 byl také rozhodným odpůrcem československé kapitulace. Benešův postoj pro něj znamenal obrovské zklamání. Následné Moravcovo sbližování s nacisty a otevřená kolaborace však jeho postoje z roku 1938 staví do velmi paradoxního světla.

Ve filmu ztvární roli Emanuela Moravce zpěvák a herec Daniel Landa. Pro Český rozhlas se Landa ke své roli vyjádřil: „Ta postava nebude parodie na Emanuela Moravce. Bude mít svůj život, protože i moje fyziognomie je malinko odlišná. Ale jinak chceme, aby zůstala jeho podstata, to znamená jeho způsob uvažování.“

Landa také přijel do areálu Vojenského technického muzea Lešany, kde se během soboty 24. března natáčely exteriérové záběry, které se vztahují k dvěma pasážím filmu. Poblíž známé lešanské arény, kde se konají Tankové dny, byl vybudován zákop, který imituje zákop na jižní Moravě u Znojma, kde v roce 1938 těsně před Mnichovem Moravec působil. Na inspekci sem právě přijíždí armádní generál Lev Prchala. Druhá scéna se točila na jedné z cest ve VTM Lešany, šlo o jízdu náčelníka generálního štábu generála Krejčího do tehdejšího vojenského pohraničního pásma. Na cestě došlo k incidentu s tzv. roznětovou hlídkou; filmaři natáčeli výbuch přímo před vozidlem, které vezlo generála.

Zahrála si auta i tank

Při natáčení ve Vojenském technickém muzeu Lešany využili filmaři především zdejší sbírku historických vojenských vozidel. Použili vojenskou, třínápravovou verzi osobního automobilu z 30. let Škoda Superb, dále nákladní automobil Škoda 6L a také proslulý lehký tank LT vz. 38. Účinkovali také početní komparsisté, většinu tvořili členové několika Klubů vojenské historie. V historických stenokrojích i s tehdejší výzbrojí se jich zde sešlo na šest desítek. A na plátně se mihnou i někteří pracovníci Vojenského historického ústavu Praha, rovněž v dobových stejnokrojích.

Na vojenskou věrohodnost dohlíží po celou dobu natáčení jako odborný poradce pplk. Robert Speychal z Vojenského historického ústavu Praha. „Filmaři velmi ochotně naslouchají připomínkám, ať už se jedná třeba o některé detaily stejnokrojů, ale třeba i způsob mluvy tehdejších vojáků,“ říká Speychal o své práci.

Po jednodenním sobotním natáčení v Lešanech se filmaři druhý víkendový den přesunuli do jedné ze škol v Mladé Boleslavi, kde našli ještě původní dřevěné kancelářské zařízení z doby první republiky.
V letošním roce by měl režisér Sedláček se svým štábem natočit celkem čtyři snímky z celé série. Vedle filmu Den po Mnichovu se bude natáčet i film o vzniku republiky v roce 1918, snímek o únorovém komunistickém převratu a také snímek o atentátu na Reinharda Heydricha. Na něm by měl také spolupracovat Vojenský historický ústav Praha. Zbylé čtyři filmy do celkové osmičky vzniknou v roce 2013. Celá série by se měla na obrazovkách České televize objevit na konci roku 2013 nebo na začátku roku 2014.

Více informací o aktivitách Vojenského historického ústavu Praha naleznete na www.vhu.cz.