Vláda projedná redukci vojenských újezdů

Autor: Vladimír Kazatel, předseda komise pro optimalizaci újezdů

Ve středu 20. listopadu 2013 ministerstvo obrany předloží vládě k projednání návrh zákona, který má zmenšit čtyři vojenské újezdy a zrušit vojenský újezd Brdy. Pro mnohé je to dlouho očekávaný zásadní krok, který otevře politickou debatu nad tím, zda má nebo nemá mít armáda ve své správě 1,7 % území České republiky a s ním i 2000 obyvatel.

Návrh úpravy hranic vojenských újezdů a zrušení jednoho vojenského újezdu není nepromyšlené rozhodnutí. Stále se měnící a transformující armáda uvažovala již dříve o zmenšení své výcvikové plochy. V roce 2002 vznikla první analýza, která hodnotila stávající stav a potřeby armády ve vztahu k vojenským výcvikovým prostorům, včetně posádkových cvičišť a střelnic. Tato komplexní analýza byla opakovaně aktualizována a v roce 2010 navrhla nynější zmenšení čtyř vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy. Jako hlavní hodnotící hledisko a důvod navrhovaného kroku bylo porovnání využitelnosti prostorů a efektivnosti výcviku. Vojenský újezd Březina je jedinečný svým určením k výcviku rekrutů a frekventantů vojenských kurzů. Vojenský újezd Brdy (k výcviku určeno pouze 12 % rozlohy újezdu) však ve srovnání se třemi dalšími vojenskými újezdy – Boletice, Hradiště a Libavá, které nabízejí vševojskový výcvik, rozmanitý terén a souvislejší výcvikové plochy, byl navržen ke zrušení.

Změna hranic nebo zrušení celého vojenského újezdu je komplexní problém, který se netýká pouze armády a jejích příslušníků, ale celého regionu, obyvatel uvnitř vojenských újezdů a okolních obcí a také krajů. Od samého začátku si proto ministerstvo obrany uvědomovalo nutnost nejen informovat, ale také jednat s veřejností, které se navržené změny přímo dotknou.

V roce 2011 ministerstvo obrany určilo komisi pro optimalizaci vojenských újezdů k jednání s dotčenými subjekty. Komise složená nejprve ze specialistů ministerstva obrany a armády se postupně rozrostla až na skoro čtyřicet členů a stala se meziresortním týmem určeným k tomu nejenom informovat, ale také spolupracovat a řešit zásadní kroky pro resort v rámci optimalizace. Zástupci ministerstev vnitra, financí, místního rozvoje, zemědělství, životního prostředí a zástupci všech dotčených krajů tak plnili role nejen zpravodajů, ale také konzultantů na pravidelných čtvrtletních jednáních. Další jednání členů komise se konala v újezdech.

Přes prvotní nedůvěru a obavy obyvatel vojenských újezdů a okolních obcí z realizace záměru optimalizace postupně začala diskuze mezi nimi a komisí. Její hlavní témata byla vyřešení otázky místní samosprávy, restitucí, historických památek a v neposlední řadě také následná ochrana životního prostředí.

Jednání, která byla zahájena v srpnu 2011 návštěvou tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry v Jincích, kde spolu s dalšími zástupci MO a AČR prezentovali záměr zrušit vojenský újezd Brdy, bylo nespočetně. Meziresortních jednání komise bylo celkem patnáct. Úředně svolaných jednání v dotčených regionech bylo přes dvě stě. Další komunikace pak byla vedena rozesláním materiálů ke stanovisku.

Například v březnu 2012 ministerstvo obrany oslovilo všechny starosty obcí sousedících s vojenským újezdem Brdy (cca 36 obcí) s oficiálním návrhem členění katastrů po zrušení vojenského újezdu Brdy. Souhlasné stanovisko zaslalo tehdy celkem 13 obcí, jedna nesouhlasila (město Příbram). Obce, které nezaslaly své připomínky, návrh akceptovaly tichou procedurou. Na základě těchto stanovisek byl pak zpracován materiál do vlády.

Další dotazování byla realizována například formou ankety mezi obyvateli sídelních útvarů. Na dva tisíce obyvatel vojenských újezdů se rozhodovaly samy za sebe, zda se chtějí po vyčlenění z vojenských újezdů stát součástí obce s přilehlým katastrem, nebo chtějí obnovit svou obec, která zde byla ještě před založením vojenského újezdu. Anketě organizované v únoru 2012 předcházela informační kampaň připravená ve spolupráci s ministerstvem vnitra. Občané se nakonec rozhodli, že vznikne celkem šest staronových obcí a ostatní sídelní útvary se připojí k sousedícím obcím.

Členové komise již nejezdili za starosty okolních obcí a obyvateli vojenských újezdů pouze informovat, ale začali s nimi řešit konkrétní body realizace. Ministerstvo zároveň na základě slibu nově vznikajícím obcím vyčlenilo 200 milionů korun na opravy infrastruktury. Za polovinu částky bude opravena kanalizace na Libavé, druhá polovina bude investována do oprav v dalších újezdech.

Velkou pomocí byl přístup všech dotčených obyvatel a zástupců samospráv, kteří ve vlastním volném čase studovali zákony, naše návrhy a často čerpali dovolené ve svých zaměstnáních, aby se mohli zúčastnit jednání. Diskuze byly často hlučné a emotivní, ale k věci a s cílem najít společný konsensus, který se však někdy nepodařilo přes snahu všech jednajících nalézt. I názor širší veřejnosti na samotný projekt optimalizace vojenských újezdů dostál změn – pozitivních i negativních.

Nyní, když je zákon připraven k projednání ve vládě a obyvatelé vojenských újezdů vytvořili své přípravné výbory pověřené jednat s ministerstvem o praktických otázkách přechodu z vojenské správy do vlastní samosprávy nových obcí, se znovu objevují názory odložit záměr nebo jej dokonce zrušit.

Jedni volají po dalších jednáních nebo alespoň odkladu celého záměru, jiní propadají skepsi a přestávají věřit, že dva a půl roku diskuzí, dojíždění, stovky hodin studování problematiky a jednání po pracovní době, mailování a telefonování přijde na zmar.

Nemělo by. Rozhodnutí Generálního štábu AČR je jasné a postavené na faktech – současná armáda má nadprůměrně velkou výcvikovou plochu proti ostatním členským státům NATO; nepotřebuje, aby ve vojenském újezdu, primárně určenému k výcviku, významně převažovala hospodářská činnost nebo obyvatelé vojenských újezdů měli namísto starosty obce přednostu vojenského újezdu. Ostatně oni sami si uvědomují izolaci, ve které žijí, a podprůměrný životní standard, který se bez vyčlenění z vojenského prostoru nemá šanci výrazně změnit.

Odklad nutného vyřešení těchto otázek by vrátil bezpochyby jednání s dotčenými občany a institucemi zpět na začátek. Jak někteří sami podotkli “vlak se již rozjel“ a pokud by byl zastaven, resort obrany by v očích těchto lidí a daňových poplatníků ztratil svůj kredit a důvěryhodnost, které se letos dostaly velmi vysoko.