Vlčí mák - symbol, kterému rozumí celý svět

Autor: majorka Pavla Poláková

Na polích ve Flandrech divoké máky rostou, tam mezi kříži, řada za řadou. Zde ležíme. Nahoře mezi červánky, je možná slyšet zpívat skřivánky, zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.

Těmito slovy básníka Johna McCrae symbolicky zahájil v Plzni ve středu 10. listopadu 2010 herec Antonín Procházka dvoudenní Sympozium ke Dni válečných veteránů.

S myšlenkou uspořádat setkání, na němž by si účastníci vyměnili zkušenosti, které mají s péčí o válečné veterány, přišel plukovník ve výslužbě Otakar Lichtenberg: „Vloni, když jsme na Den válečných veteránů pořádali pietní akt, přišel ke mně nějaký člověk a ptal se, na co vlastně vzpomínáme. Bylo mi v tu chvíli líto, že lidé tak málo vědí o tak významném dni, a jak málo se zajímají o život vojáků, kteří neváhali bojovat za jejich svobodu.“

Sympozia, jehož hlavním pořadatelem bylo plzeňské Krajské vojenské velitelství, se zúčastnili nejen zástupci odboru mimoresortní spolupráce ministerstva obrany, vrchní praporčíci AČR, pracovníci Vojenského historického ústavu, zaměstnanci Krajských vojenských velitelství, kteří se o válečné veterány přímo starají, ale i zahraniční hosté či sami veteráni. Tématy, o kterých účastníci hovořili, byla nejen historie týkající se bojů československých vojáků, ale i příprava a nasazení vojáků AČR v současnosti, péče o současné veterány, jejich podpora po návratu z misí a další. Podrobněji se hovořilo o společném projektu ministerstva obrany a Československé obce legionářské - Legie 100.

K přítomným v úvodu promluvil náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata, který připomněl, že 11. listopadu 1918 byla ukončena 1. světová válka, která byla do té doby nejkrvavějším konfliktem na území Evropy. „Desetitisíce křížů, které můžeme vidět na vojenských hřbitovech ve Francii, Belgii, ale také Itálii a v dalších zemích, jsou svědectvím nesmírného lidského utrpení, které se dotklo milionů řadových vojáků a jejich rodin,“ zdůraznil náměstek Hrbata a dodal, že mnohem větší oběti pak přinesla druhá světová válka. Ve druhé polovině minulého století dokonce nebyl ani jeden den, kdy by někde ve světě neprobíhal nějaký ozbrojený konflikt.

Hlavním cílem sympozia je nalézt řešení, jak bude Česká republika v příštích letech zabezpečovat péči nejen o válečné veterány, ale také, jak bude dále rozvíjet svoje vojenské tradice. „Budeme se snažit vtáhnout do diskuse i ostatní ministerstva a státní úřady,“ přislíbil. „

Jedenáctý listopad patří nepochybně k nejvýznamnějším výročím, která si armáda připomíná,“ řekl na závěr Michael Hrbata a vysvětlil, že jeho smyslem ale není oslavovat vojenské vojevůdce a bitvy, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Naopak. Jeho smyslem je zdůraznit klid zbraní a uctít všechny oběti válek. Květ vlčího máku je symbol Dne válečných veteránů. Symbol, kterému rozumí celý civilizovaný svět.“