
Ředitel VN Olomouc plukovník Martin Svoboda při minulé návštěvě ministra obrany Martina Stropnického
Obrázek x z y
12.1.2016
V ČR vážně onemocní ročně stovky dětí, pro které dosud neexistovalo specializované lůžkové oddělení, jež by se komplexně zabývalo dlouhodobou intenzivní péčí. Se zřízením prvního pracoviště tohoto druhu přišla VN Olomouc, kde by mělo být otevřeno na přelomu letošního a příštího roku. Detaily dnes ministru obrany Martinu Stropnickému představil ředitel VN Olomouc Martin Svoboda.
Spektrum budoucích pacientů oddělení následné intenzivní péče (NIP) je v České republice poměrně široké. Jedná se o děti ve věkovém rozmezí od 1 měsíce až po 18 let s nádorovými onemocněními, hypoxemickým postižením mozku při porodu, děti s metabolickými a vývojovými vadami, neurodegenerativními onemocněními, děti po virových nebo bakteriálních infekcích mozku a také děti a mladiství po úrazech či tonutí.
Absence vhodného oddělení pro tyto pacienty vedlo k tomu, že zůstávají hospitalizováni na lůžkách anesteziologických a resuscitačních oddělení nebo jednotek intenzivní péče různých pediatrických pracovišť. Tam je jim poskytnuta špičková medicínská a ošetřovatelská péče, ale zároveň z povahy provozu uvedených oddělení není možné zajistit tuto péči dlouhodobě.
„Přitom v naší zemi připadá na normální zdravou populaci o velikosti 300 000 lidí celkem 50 000 dětí, z nichž ročně 5 dětí zemře na nádorová onemocnění, vývojové a metabolické vady, úrazy a tonutí nebo neurodegenerativní onemocnění. U dalších 25 dětí se ročně diagnostikuje onemocnění, které v průběhu času dospěje do stádia, kdy bude vyžadovat chronickou intenzivní, ošetřovatelskou či paliativní péči. V Olomouckém kraji s 636 000 obyvateli je tedy odhadovaný výskyt takových onemocnění dětí kolem 60 případů ročně,“ zdůrazňuje ředitel VN Olomouc plukovník Martin Svoboda.
Dětské oddělení následné intenzivní péče se 14 lůžky vznikne ve VN Olomouc. Proč právě zde?
Vojenská medicína vždy stála na špici poskytované zdravotní péče, mnohdy v pozici průkopníka nových metod či postupů. Je to dáno vynikající průpravou studentů medicíny, kterou odborně zajišťuje Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a v problematice specifické vojenské medicíny Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Vybudování oddělení dětské následné intenzivní péče je tedy v souladu s tradicemi a ambicemi naší vojenské medicíny.
Vojenští lékaři také vždy poskytovali péči i civilním pacientům a tato praxe nejen trvá, ale neustále se prohlubuje. Je to oboustranně výhodné – vojenští zdravotníci provozují každý den odpovídající lékařskou a zdravotnickou praxi, civilní pacienti naopak dostávají vynikající péči ve vynikajícím prostředí.
Záměr má také výraznou osobní podporu ministra obrany a Ministerstvo obrany bude na realizaci participovat dotací ve výši 75 mil. Kč ze své kapitoly. Část finančních prostředků vloží sama Vojenská nemocnice Olomouc.
Souvisí snaha vybudovat NIP ve VN Olomouc také s účastí českých vojenských lékařů v zahraničních misích?
Přesně tak, to je další dobrý důvod. Vojenští lékaři a sestry se opakovaně a často účastní misí v různých krizových oblastech světa. V souladu s posunem charakteru misí NATO, EU a OSN se těžiště jejich činnosti přesouvá od přímé zdravotnické podpory vojsk stále více směrem k humanitárnímu působení v místě nasazení, kde jsou a v budoucnu stále více budou konfrontováni s potřebou ošetřit dětské pacienty, a to ať již po těžkých úrazech nebo děti s neléčeným, zanedbaným nebo nesprávně léčeným onemocněním.
Armáda České republiky si uvědomuje potřebu zdravotníků získat dostatečnou praxi na adekvátním pracovišti ještě před výjezdem do takových misí a je známo, že nejlepším výcvikem lékaře je každodenní léčebná praxe. Z tohoto pohledu je tedy logické, že kontakt s pacienty zamýšleného oddělení NIP by umožnil vojenským zdravotníkům lepší osvojení problematiky péče o pediatrické pacienty s náročným onemocněním.
Otevření oddělení NIP bude pro VN Olomouc znamenat novou zkušenost, ale také nové závazky. Neovlivní to kvalitu dosud poskytovaných zdravotnických služeb?
O tak úplně novou službu pacientům nepůjde. Vojenská nemocnice Olomouc již osmým rokem úspěšně provozuje oddělení následné intenzivní péče pro dospělé, které je hodnoceno jako jedno z nejlepších v České republice. Za léta provozu se podařilo dosáhnout podstatného zlepšení zdravotního stavu u 20 % pacientů a plného uzdravení u 6 % pacientů, což je nezpochybnitelný úspěch. Předpokládáme, že úspěšnost léčby u dětských pacientů bude obdobná.
Navíc disponujeme ubytovací kapacitou pro rodiče a sourozence dětí, máme k dispozici i lůžka Léčebny dlouhodobě nemocných pro pacienty, kteří by dosáhli zlepšení stavu a dospělého věku, provozujeme i lůžka sociální. Jsme tedy do jisté míry schopni zajistit i návaznou péči. Zásadní složkou úspěšné léčby je totiž nezpochybnitelně také účast rodiny na léčbě dítěte. Máme v plánu umožnit rodičům a sourozencům ze vzdálenějších míst ubytování v již vybudovaném ubytovacím zařízení naší nemocnice. Budeme tak moci přímo u lůžka provádět zácvik rodičů do technik nezbytných pro případnou domácí péči o pacienta.
Co konkrétně prostřednictvím oddělení dětské následné intenzivní péče dětem a jejich rodinám nabídnete?
V nově rekonstruovaném objektu v areálu Národní kulturní památky Klášterní Hradisko, kde Vojenská nemocnice Olomouc sídlí, nabídneme 14 lůžek. Pokryjeme tak přibližně čtvrtinu, možná třetinu potřebných lůžek regionu. Bude-li volná kapacita, pak umožníme hospitalizaci dětským pacientům z celé České republiky. Nemocnice bude disponovat vlastními pediatry a intenzivisty a odpovídajícím počtem středního a nižšího zdravotnického personálu. Jak už jsem uvedl, rodiče budou mít možnost ubytování v našem ubytovacím zařízení, součástí areálu je také velká zahrada s možností relaxace a her.
Mluvíte o potřebě celého regionu, jaká je vlastně role vojenské nemocnice na Olomoucku?
Vojenská nemocnice Olomouc samozřejmě nežije takzvaně ve vzduchoprázdnu. Jednou z jejích hlavních priorit je i snaha etablovat se jako významné regionální vzdělávací centrum. Slouží jako oficiální výuková nemocnice nejen pro Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ale i pro civilní Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Ta v loňském roce poprvé v historii pronikla mezi 500 světově nejúspěšnějších univerzit a je, po Univerzitě Karlově a ČVUT, teprve třetí českou univerzitou, které se to podařilo.