Vojáci 7. brigády chtějí založit tradici návštěv památných míst útvaru

Autor: nadporučík Radek Hampl

„Dukelská“. Tak zní historický název 7. mechanizované brigády, který jí při příležitosti 54. výročí ukončení 2. světové války v Evropě udělil 8. května 1999 tehdejší prezident ČR Václav Havel. Velení útvaru, jenž navazuje na působení 3. samostatné pěší brigády 1. československého armádního sboru v SSSR, se vydalo připomenout si slavnou minulost jednotky na místa, kde se odehrála Karpatsko-dukelská operace.

Ve dnech 9. až 11. září, tedy při příležitosti 71. výročí zahájení Karpatsko-dukelské operace, navštívili příslušníci štábu 7. mechanizované brigády památná místa na Dukle. „Jsme tu dnes proto, abychom vyjádřili úctu těm, kteří v Dukelském průsmyku položili životy a úctu všem účastníkům bojů, kteří se vítězství nad nacismem nedožili. Myslím, že právě zde mnohem lépe pochopíme obsah pojmů vlastenectví, hrdinství a čest,“ uvedl ve svém vystoupení velitel brigády plukovník Josef Kopecký, podle něhož musí být znalost dějin a také tradic našeho státu samozřejmostí pro každého vojenského profesionála.

Plukovník Josef Kopecký uvedl, že by chtěl založit tradici pravidelného připomínání si památky bojovníků z Dukly a návštěv místa, jehož historický název brigáda nese. „Také vzhledem k očekávánému nástupu nových, mladých vojáků je potřeba si stále znova připomínat, jak lehce se svoboda ztrácí a naopak, jak těžce a s jakými oběťmi se získává zpět. Lze samozřejmě na nejrůznějších úrovních diskutovat o tom, zda okamžik slovenského povstání a následná operace byly správně určeny a načasovány. To však nic neubírá na statečnosti těm, kteří tehdy na přelomu léta a podzimu roku 1944 bojovali na obou stranách Karpat proti nepříteli a kteří zde za svobodu položili své životy. “

• Dukelský průsmyk, 502 metrů nad mořem, je nejnižší a nejschůdnější přechod Laborecké vrchoviny, ležící na slovensko-polské hranici. Do dějin se zapsal svojí krvavou historií během druhé světové války - útočnou operací sovětských a československých vojsk na podzim roku 1944 nazvanou Karpatsko-dukelská operace.
• Ta měla spojit síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami z polské strany. Původně měla trvat jen 5 dnů, ale následkem toho, že nacisté přisunuli mohutné posily a využili všech výhod neschůdného terénu a počasí, protáhly se kruté boje na 80 dnů.
• Bitva o Dukelský průsmyk byla nejtěžším bojem, kterého se za druhé světové války zúčastnili českoslovenští vojáci na východní frontě. Dodnes se vedou spory o to, zda tento útok nepřinesl zbytečně velké ztráty na životech.
• Jak uvádějí některé zdroje, během operace, která trvala od 8. září do 27. listopadu, padlo nebo bylo těžce zraněno okolo šesti a půl tisíce československých vojáků. Největší tíhu bojů ale nesli rudoarmejci, kde počet padlých a raněných dosáhl osmdesáti šesti tisíc vojáků.