Vojenské lesy spustily agrolesnické projekty, na zemědělské půdě ve vojenských lokalitách rostou stromořadí a remízky

Autor: Jan Sotona, VLS

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které hospodaří v lesích, ale i na zemědělské půdě ve vojenských újezdech a dalších armádních lokalitách, spustily v těchto dnech výsadbu stromů na zemědělské půdě. V rámci prvních dvou velkých projektů agrolesnictví, což je způsob hospodaření kombinující lesnictví se zemědělskou výrobou, vysadí v zemědělské krajině ve vojenském újezdu Libavá a v přírodní oblasti Ralsko tisíce třešní, jabloní, hrušní či višní, ale také buků, javorů, jeřábů nebo vrb. Státní podnik chce touto změnou v krajině posunout enviromentální rozměr svého agrárního programu, který je postaven na ekologickém zemědělství.

Vojenské lesy a statky ČR, které vedle toho, že jsou druhým největším lesním hospodářem v republice, hospodaří také na 7 tisících hektarech zemědělské půdy, spustily v minulých dnech dva pilotní projekty tzv. agrolesnictví, které by měly přispět ke zlepšení zemědělských lokalit v jejich správě. Zemědělci a lesníci VLS na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích ve Vojenském újezdu Libavá a v severočeském Ralsku vysazují po skupinách tisíce stromů. Budoucí stromořadí vznikají podle projektů krajinných architektů.

„Zemědělská produkce státního podniku je již řadu let založena na přírodě blízkém ekologickém hospodaření. Založení agrolesnických systémů chápeme jako rozšíření současné diverzity podnikového zemědělství, které je založeno jak na hospodářském, tak na environmentálním záměru,“ uvedl ředitel VLS Roman Vohradský.

Vojenské lesy věří, že agrolesnictví zvýší biodiverzitu zemědělských lokalit v jejich správě, poskytne v ní ještě lepší životní podmínky drobným živočichům, kteří se v těchto lokalitách vyskytují a prospívají díky ekologickému systému hospodaření. Poskytne také lepší životní podmínky pasoucím se hospodářským zvířatům. Agrární program VLS je totiž postaven na chovu skotu a většinu ze sedmi tisícovek hektarů zemědělské půdy ve správě podniku tvoří pastviny. Chov přitom u VLS probíhá výlučně v systému ekologického zemědělství.

„Systém, který vzniká na Libavé, je svého druhu prototypem agrolesnictví pro prostředí VLS. Je založen výlučně na lesních dřevinách a jde o systém, na němž se chceme učit, jak agrolesnictví funguje,“ popsal ředitel divize zemědělské výroby VLS Jaroslav Kratochvíl.

V Ralsku agrolesnický model vychází zase z požadavků místních lesníků a jeho hlavním cílem je podpořit ochranu zdejších lesů. Tím se liší také dřevinná skladba, kterou do zemědělské krajiny lesníci sázejí. Zatímco na Libavé mají prim lesní odrůdy ovocných dřevin (třešeň ptačí a jabloň lesní) a pak javory, lípy, duby a buky, v severočeském Ralsku sázejí VLS vrby, jabloně, slivoně, hrušně a višně společně s duby a jeřáby.

Celkem chtějí lesníci do zemědělské krajiny na Libavé a v Ralsku vysadit aktuálně na 4 a půl tisíce stromů.

„V první fázi chceme agrolesnictví založit na necelých 45 hektarech půdy, celková strategie počítá se stohektarovou rozlohou. Podmínky jsou takové, že na každý hektar zemědělské půdy připadá stovka stromů,“ vysvětlil ředitel zemědělců VLS Kratochvíl.

Projekt agrolesnictví na Libavé: