Vychází nové číslo Historie a vojenství – přečtěte si o strážcích železné opony i britském plamenometu

Autor: Andrej Halada

Už třetí letošní vydání čtvrtletníku Historie a vojenství se dostává do prodeje. Základním tématem HaV 3/2011 je „ochrana“ hranic Československa v době totality, čtenář zde ale najde i další přitažlivé materiály: pozadí druhé berlínské krize, příběh pilota, který uletěl fašistům i komunistům, nebo objev unikátního britského plamenometu z 1. světové války.

V roce 2011 uplynulo už 60 let od přijetí nechvalně proslulého zákona 69/1951 sb. o ochraně státních hranic, který de facto uzavřel Československu celému světu. Právě toto téma se stalo středobodem nového čísla časopisu Historie a vojenství, který vydává Vojenský historický ústav Praha.

Hlavní materiál na toto téma pochází z pera Prokopa Tomka. V patnáctistránkové studii Ochrana státní hranice a Pohraniční stráž sumarizuje historii ochrany hranic v letech 1948-1989 (o materiálu budeme ještě podrobněji informovat). Další článek pochází od Igora Lukeše, který popisuje unikátní akci KÁMEN. StB při ní kontaktovala osoby s protikomunistickým smýšlením, navedla je k odchodu přes hranice, kde fingovala přijetí v úřadovně americké armády, která však byla ještě na našem území. Igor Lukeš se v materiálu věnujeme i osobám, které akci prováděly; je zajímavé, že někteří z nich posléze sami odešli na Západ. Jeden z hlavních protagonistů, Evžen Abrahamovič, zase prožil za totality spokojená léta jako ředitel obchodního domu.

Ivo Pejčoch ve svém článku Vojenské osoby, usmrcené při pokusu o přechod státní hranice v období 1948-1989 podal vyčerpávající přehled těch, kteří se snažili dostat na svobodu, ale zahynuli. Jsou to smutné, mnohdy drsné příběhy, které jsou důkazem naprosté nehumánnosti komunistického režimu. Pejčoch je autorem i dalšího materiálu na téma přechod státní hranice – v biografickém článku Poručík Václav Horváth se vrací do roku 1959, kdy byl na hranici zastřelen důstojník Václav Horváth. Šlo o jediného důstojníka, který během existence železné opony zemřel při přestřelce. Jak ale Pejčoch uvádí, poručík nebyl bezbrannou obětí - ve skutečnosti překročil zákon a pronásledoval svého zběhnuvšího kolegu až na německou stranu, kde na něho prchající voják vystřelil.

Třetí číslo Historie a vojenství přináší ale i materiály, které se týkají dalších oblastí. Dvacetistránková studie Karla Straky Vznik Skupiny 1 v květnu 1938 a její předchůdci v Čs. branné moci se věnuje snahám prvorepublikové armády zlepšit obranyschopnost země po anšlusu Rakouska; Skupina 1 představovala zvláštní vyšší jednotku Čs. branné moci. Straka zde pojmenovává zásadní složitosti vojenské obrany pohraničního teritoria - šlo o nemalou část českého severozápadu od nejzazšího cípu Krušných hor až po tok Labe na severu, s hloubkou až po tok Ohře.

Četnářsky přitažlivý je určitě materiál Ivo Pejčocha a Jiřího Rajlicha věnovaný Walteru Bláhovi alias Valtru Blažkovi. Tomuto letci narozenému v roce 1922 v česko-německé rodině se podařil ojedinělý kousek: jako příslušník Luftwaffe uletěl v roce 1942 s vojenským letounem Heinkel H111 z ruské fronty do Turecka. Dostal se do československé armády, byť k letání nebyl jako někdejší německý pilot připuštěn. Podruhé uletěl z totalitního režimu v roce 1948. V březnu tohoto roku, po komunistickém převratu, se mu podařilo i se svou snoubenkou odletět ve sportovním letadle Zlín Z-281. Jak píší autoři, Bláha byl člověk odvážné i dobrodužné povahy a jeho celoživotním snem bylo především létat. Jeho další osudy přitom nejsou známé, snad žil v USA.

Jaroslav Láník se v závěrečné části své studie Druhá Berlínská krize a reakce ČSLA na výstavbu Berlínské zdi vrací na počátek 60. let 20. století. Zajímavým prvkem materiálu je rozbor přípravy Československa na možný válečný konflikt z hlediska výrobně ekonomického. Z textu vyplývá, že krize poměrně jasně odhalila neschopnost země ekonomicky zvládnout celou situaci. Požadavky armády a snaha udržet mírovou výrobu tvořily tak enormní zatížení, že nebylo možné obě linie skloubit.

Z menších materiálů stojí za pozornost výběr některých fotografií z pozůstalosti Jiřího Osolsobě (1918-1975), který byl radiotelegrafistou a pilotem 311. bombardovací perutě RAF. Osolsobě po sobě zanechal množství fotografických alb, zachycujících československé vojáky za války. Zlomek fotografií je přetištěn v tomto čísle HaV.

Článkem, který stojí za zaznamenání, je materiál Heleny Chvojkové Ohnivá saň od Sommy. Autorka popisuje unikátní nález jednoho z obřích plamenometů, které britská armáda používala za 1. světové války. Zbraň o délce 19 metrů chrlila oheň na vzdálenost až sto metrů. Plamenomet byl nalezen v roce 2010 při francouzské obci Mametz, byl vykopán a byla vytvořena i jeho replika. Zbraň zkostruovaná kapitánem W. H. Livensem byla nicméně v bojích použita pouze jedenáctkrát.

Třetí číslo čtvrtletníku Historie a Vojenství přináší na svých více než sto padesáti stranách i další materiály včetně četných recenzí nových publikací věnovaných oblasti militarií či politiky. Výtisky časopisu v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

Více informací o aktivitách Vojenského historického ústavu Praha naleznete na www.vhu.cz