Výcvik v létání i údržbě gripenů začíná ve švédském Halmstadu

Autor: kapitán Marek Maxim Švancara, 21. základna taktického letectva

Aby letouny Gripen mohly v České republice létat, musí nejen všichni piloti, ale i další letecký personál projít výcvikem ve Švédsku. Za téměř 12 let už Technickou školou v Halmstadu (The Armed Forces Technical School - FMTS) prošlo přes 100 příslušníků čáslavské inženýrsko-letecké služby.

Základní čtyřměsíční výcvik pro letecké techniky se nazývá GTC (Gripen Type Course). Výuka probíhá pouze v angličtině na úrovni vyšší než STANAG 2. Dalším předpokladem pro vstup do kurzu je tajná prověrka na úrovni NATO Secret. Přibližně dvě třetiny kurzu tvoří hutná teorie a zbylou část praxe přímo na letounu Gripen v prostorech školy.

První čtyři měsíce jsou pouhým uvedením do tajů letounu pokročilé čtvrté generace, jakým Gripen bezesporu je. Následný „On Job Training“, zjednodušeně řečeno praxe v provozu pod dohledem, trvá 4 až 8 měsíců. Tu musí letecký personál splnit do dvou let, jinak by si musel celý kurz ve Švédsku opět zopakovat. České techniky to zatím nikdy nepotkalo.

 „Zhruba po roce a půl po nástupu z náboru takto dokážeme vyškolit samostatného certifikovaného technika, schopného provádět kompletní údržbu letounu Gripen,“ potvrzuje hlavní inženýr čáslavské 21. základny taktického letectva podplukovník David Kudrna.

Pro údržbu gripenů v našich podmínkách ale kurz GTC nestačí. Technik musí ještě absolvovat některý z dalších dvaceti specializovaných kurzů (průměrně jde o dva až tři kurzy na osobu), které jsou nutné pro komplexní péči o letoun. V Čáslavi se pak může provádět údržba do úrovně 800 letových hodin. Další práce nad tento limit už zajišťuje přímo výrobce, tedy společnost SAAB.

Důležitý je i lidský faktor

 „Specializované kurzy se zaměřují na opravy uhlíkových kompozitů, které tvoří podstatnou část letounu, údržbu systému nouzového opuštění letounu, pájení a krimpování, výzbroj a mnohé další odborné činnosti na letounu. U většiny těchto kurzů každé dva až čtyři roky probíhá recertifikace, která dále prohlubuje a ověřuje znalosti techniků,“ vysvětluje zastupující vrchní praporčík 211. čáslavské letky praporčík Jaroslav Schuhman.

Nedílnou součástí výcviku leteckého personálu je i zohlednění lidského faktoru. Myšlenka spočívá v přístupu, kdy se chyby daří minimalizovat tím, že se k nim chybující přizná a jeho selhání se zobecní, tak aby si na ně ostatní dali v budoucnu pozor. Trapnost chybujícího jde v tomto případě stranou, protože chyba u letectva může způsobit obrovské škody jak na životech, tak na majetku a technice. Systém jednoduše funguje a osvědčil se i v českých podmínkách.

 „Ve Švédsku začíná touto oblastí každý kurz, pozornost se věnuje hlavně chybám způsobeným personálem. Desetiletí precizního výzkumu přinesla zajímavá zjištění a vedla k zavedení ‚no punishment‘ systému (tedy systému bez trestání), který jsme s gripenem převzali na letce i my,“ uvedl zástupce velitele čáslavské 211. letky pro inženýrsko-letecké služby major Jan Ďucha.

Zpětná vazba po více než deseti letech

Minulý týden se odehrála historická událost. Učitelé z Technické školy z Halmstadu poprvé přijeli na základnu do Čáslavi podívat se na výsledky své mnohaleté práce. A byli nadmíru spokojeni. Česká republika je nejen podle nich nejpokročilejším zahraničním uživatelem letounu Gripen. Švédští učitelé se důkladně seznámili s realitou českého taktického letectva jako celku, zajímali se např. i o systém údržby L-159 a porovnali jej s JAS-39.