Výjimečný zisk VHÚ: do sbírek se dostává nadzvukový MiG-29

Autor: VHÚ

Po dvou desítkách let opět dosedl MiG-29 s imatrikulačním číslem 8003 na českou letištní plochu, konkrétně u Leteckého muzea Kbely. Nepřiletěl ovšem vzduchem, byl sem dopraven na přepravních kamiónech po dálnici D1 ze Slovenska. Exemplář MiGu-29 získal Vojenský historický ústav Praha výměnou na základě dohody z roku 2013. Slovenská strana z České republiky získala ze sbírek VHÚ rovněž sovětský letoun, a to bombardér Il-28 z konce 50. let 20. století.

„Je to pro Vojenský historický ústav Praha skutečně mimořádný okamžik a mimořádný zisk,“ říká ředitel VHÚ, plukovník Aleš Knížek. „V našich sbírkách máme širokou paletu stíhacích letadel MiG, které sloužily v československé armádě. Od legendárního stroje MiG-15, přes MiG-17, MiG-19 až po početný soubor slavných stíhaček MiG-21. Disponujeme také několika variantami letadla MiG-23. Stále nám ale chyběl ten poslední dílek celé řady, tedy MiG-29. Nyní ho máme a tím je celý soubor již kompletní. Je to skutečně mimořádná sbírková kolekce, která reprezentuje celé půlstoletí nejen z hlediska historie naší armády, ale i z hlediska konstrukčního, tedy vývoje letecké vojenské techniky ve 20. století.“

S MiG-29 létali ti nejzkušenější

Na usednutí letounu na české vojenské letiště a jeho umístění do hangáru Leteckého muzea Kbely se přišel podívat i velitel vzdušných sil Armády České republiky, brigádní generál Libor Štefánik. K návratu letounu do České republiky říká: „Ve své době byly letouny MiG-29 to nejlepší, co bylo k dispozici a pro každého pilota to byla výjimečná příležitost s nimi létat. Já jsem vyrostl ještě na MiG-21, byl jsem v začátcích, na dvacet devítky tehdy přecházeli ti nejzkušenější piloti. Je to určitě skvělá věc, že se podařilo tento stroj opět dopravit do České republiky, že se s ním veřejnost bude moci opět po letech setkat.“

Na modernizovaných verzích dodnes létají slovenské vzdušné síly

Stíhací nadzvukové letouny MiG-29 byly vyvinuty v 70. letech 20. století, do výzbroje sovětské armády se dostaly v roce 1983. V dubnu 1989 obdržela první letoun i tehdejší ČSLA; přistál tehdy na letecké základně v Žatci. Dvě desítky letadel se po rozpadu Československa ocitly v poměru 1:1 v obou republikách. Slovensko si letouny ponechalo a jejich celkový počet dosáhl posléze opět dvou desítek. Deset modernizovaných verzí MiG-29 tvoří i nadále základ slovenských vzdušných sil. Naopak česká armáda letouny používala jen krátce, v roce 1994 byly vyřazeny ze služby a v roce 1995 bylo všech deset letadel MiG-29 vyměněno s Polskem za vrtulníky Sokol určené pro záchrannou službu.

Získaný letoun sloužil v Žatci

Konkrétní letoun s imatrikulačním číslem 8003, který získal Vojenský historický ústav Praha ze Slovenska, je pro českou stranu cenný i tím, že kdysi sloužil na českém letišti v Žatci, resp. ve vojenském útvaru 1610. Následně působil ve VÚ 4977 ve slovenské Sliači.

Jedná se o typ MiG-29A s výrobním číslem 2960526380. Letoun pochází z konstrukční kanceláře OKB Mikojan-Gurevič a vyrobní linku opustil 14. června 1989 v moskevském závodě Znamja truda. Továrenské označení letadla je Izdelije 9.12A. Kódové označení v ČSLA bylo 1481, v kódu NATO Fulcrum A.

Letoun – přepadový stíhač během svého aktivního života absolvoval celkem 422 startů a nalétal přes 237 letových hodin v Žatci a ve Sliači. Po dvaceti letech provozu však byla jeho technická životnost vyčerpána, a proto byl letoun v roce 2010 vyřazen z provozu v ozbrojených silách Slovenské republiky.

Letoun je stále v celkově dobrém stavu. Barevný nátěr letadla (kamufláž) je z vrchu a po stranách tvořený nepravidelnými poli tmavě hnědé a khaki zelené barvy, ze spodku je stroj nastříkán šedivou barvou. Výsostné znaky (slovenské) a kamufláž jsou nicméně vlivem počasí mírně vybledlé. Kabina letadla má namontovanou vystřelovací sedačku a je také v dobrém stavu.

Letoun byl dopraven ze Slovenska částečně rozebraný, odmontovány byly křídla, zadní křidélka, ocasní plochy a také kryt přední části letounu. Z transportních automobilů byl trup letounu a jeho části sneseny pomocí jeřábu na plochu před hangárem Leteckého muzea Kbely a posléze bylo letadlo do hangáru již po vlastní ose vtaženo pomocí traktoru. Křídla i křidélka budou na letoun namontovány v blízké době.