Vyškovští vycvičili další nováčky pro Aktivní zálohy

Autor: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Ti v pátek 13. listopadu po šestitýdenním výcviku ve Vyškově nejen převzali absolventské certifikáty kurzu základní přípravy pro nové příslušníky Aktivní zálohy, ale rovněž přísahali věrnost České republice.

Vykonání vojenské přísahy je významným mezníkem v životě každého vojáka. Bez rozdílu, zda jde o vojáka z povolání či příslušníka Aktivní zálohy. Proto hned v úvodu slavnostního aktu zazněla slova náčelníka Odboru přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy plukovníka Vojtěcha Prýgla, hovořící o jejich nynějším životním sepjetí se sdílením, dodržováním a prosazováním hodnot Ozbrojených sil ČR, jako jsou čest, věrnost, odvaha či obětavost a smysl pro povinnost.

Všichni nováčci Aktivní zálohy jsou občany České republiky, žijí svým osobním i profesním životem. Jsou z různých koutů naší země, různého vzdělání a povolání, různých věkových kategorií, a přesto je jedno spojuje. Vlastenectví. A to v podobě moci být těmi, kteří se aktivně podílí na obraně naši vlasti. Instruktoři vyškovského Centra základní přípravy vedou tyto příslušníky ke stejnému cíli jako vojenské profesionály, tedy naučit je přežít na bojišti.

Manažer, sociální pracovník i dělník

Taková povolání zastupují některé z nováčků Aktivní zálohy. Nejstarším v tomto kurzu byl Zenon Sliwka, 36 letý absolvent psychologie Jagellonské univerzity Krakov, který přesvědčil nejen sám sebe, že obrana hodnot svobody a demokracie v roli příslušníka Aktivní zálohy je možná i v tomto věku. Podle vojína Josefa Jílka ze Zábřehu na Moravě by každý občan měl být schopen bránit svou republiku. „Beru to jako svoji občanskou povinnost,“ říká s hrdostí po složení vojenské přísahy a úspěšném zvládnutí základní přípravy Josef, kterého na závěrečný slavnostní ceremoniál přijela podpořit manželka i s tříletou dcerou. A čeho si na absolvovaném výcviku nejvíc cení? „Člověk sem vstupuje jako jednotlivec, individualita, civilista a tady se stává nejen vojákem, ale také důležitou součástí jednoho velkého týmu, jednotky, která plní úkoly jako celek. A my jsme společně dokázali být opravdu pevný tým rovnocenných osobností, kde se jeden na druhého mohl kdykoliv spolehnout.“

Disciplína a sžití se s jiným režimem, než na který jsou zvyklí. To je těžké zejména v prvních týdnech základní vojenské přípravy. Někdo to zvládne, někdo ne. Ale jsou i tací, který ten vojenský život zaujal natolik, že by se mu rádi věnovali profesionálně. Mezi nimi frézař Třineckých železáren vojín Pavel Stonawski, který tak nyní zvažuje možnost stát se armádním ženistou.