Vzpomínat na generála Peřinu bez oslavy? To by nešlo, shodly se děti z jeho školy

Autor: Olga Haladová

Před sto lety se narodil jeden z našich nejúspěšnějších druhoválečných pilotů František Peřina. Spolu s politiky a válečnými veterány na něj dnes v Domě armády Praha zavzpomínaly také "jeho" děti, žáci Základní školy genpor. Františka Peřiny v Řepích.

Bezmála hodinové vzpomínkové pásmo vyplněné proslovy, recitací, hudebními a tanečními vystoupeními připravilo vedení školy v Řepích, které v roce 2002 propůjčil generál Peřina své jméno, a samozřejmě její žáci. „Rozhodli jsme se, že připravíme akci, která bude svojí velikostí odpovídat velikosti osobnosti Františka Peřiny. Měli jsme ho všichni moc rádi a připomenout si sté výročí jeho narození bez oslavy, by prostě nešlo,“ řekla Helena Stejskalová, zástupkyně ředitelky školy, a souhlasily s ní i děti. O spolupráci požádala odbor mimoresortní spolupráce Ministerstva obrany ČR. Záštitu nad touto vzpomínkou převzal ministr obrany Alexandr Vondra a první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

František Peřina byl za druhé světové války jedním z nejúspěšnějších československých pilotů. Proslavil se v bitvách o Francii i o Británii, díky počtu sestřelů – čtrnáct – se zařadil mezi nejúspěšnější československé stíhače. Jiří Šedivý, první náměstek ministra obrany uvedl, že díky takovým lidem, jako byl Peřina, patří tato země k těm, které si své hrdiny nemusejí vymýšlet ani půjčovat. „Naše současná armáda s úctou opatruje generálův odkaz a nezapomíná,“ řekl Šedivý.

Pamětníci vzpomínají na „generála nebe“ Františka Peřinu jako na člověka s obrovskou vůlí žít a velkým smyslem pro humor. Takovou vzpomínku na něj má i velitel vzdušných sil, brigádní generál Jiří Verner, když pro něj a jeho manželku uspořádala čáslavská základna železnou svatbu. „Tajili jsme to až do poslední chvíle. Když jsem mu pak děkoval a trochu se omlouval za překvapení, nezaváhal, sáhl do peněženky a řekl mi: „Tehdy ode mě úředník dostal pětikorunu, tak tady je ta pětikoruna.“

Na válečného hrdinu dnes v Domě armády Praha vzpomínaly desítky lidí včetně prvního místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky, francouzského přidělence obrany Bruno Bucherie, brigádního generála Bohuslava Dvořáka nebo armádního generála Tomáše Sedláčka.

• František Peřina se narodil 8. 4. 1911 v Morkůvkách na Břeclavsku. Působil již v předválečném československém letectvu. Po okupaci Československa, již 27. června 1939, den po svatbě s Aničkou Klimešovou, přešel hranice do Polska a odtud pak odplul lodí do Francie. Koncem roku 1939 byl mezi prvními dvaceti čs. letci odeslanými na západní frontu. Zařadili ho k legendární peruti „Les „Cigognes“ (Čápi). „Válku jsem měl rád. Připomínala mi honitbu. Zuřivě jsem chtěl válčit, protože jsem k tomu měl důvod. Moje země byla okupovaná a já jsem doma nechal osm nejbližších včetně své ženy,“ bilancoval po letech. V červnu 1940 byl během vzdušného souboje poblíž Paříže vážně raněn. V nemocnici ale dlouho nepobyl. Ještě nedoléčen utekl a 20. června 1940 přeletěl do Severní Afriky. Z Casablanky se pak dostal lodí do Velké Británie. Již počátkem září 1940 se v řadách 312. československé stíhací perutě zapojil do bitvy o Británii. Po válce se vrátil na Moravu. Dělal instruktora střelby a bombardování v pilotní škole v Olomouci. Od roku 1947 velel letecké střelnici v Malackách. Po únoru 1948 však byl z armády propuštěn. Cítil, že mu hrozí vězení, a tak se znovu rozhodl pro emigraci. Znovu sloužil v RAF, později podnikal a pracoval v Kanadě a v USA. V roce 1991 přiletěl do Prahy natrvalo. Zemřel v Praze 6. května 2006, ve věku 95 let.