Zajímavá výstava a nevšední příběhy

Autor: Eva Zítková

Od úterý 19. ledna 2010 je na měsíc v prostorách Domu kultury v Mladé Boleslavi připravena pro veřejnost výstava černobílých velkoformátových fotografií Daniela Hlaváče „122 dní v Afghánistánu“.

Letos je to již třetí rok, kdy vojenské téma zahájilo zdejší výstavní sezónu.

Příslušník 4. brigády rychlého nasazení podpraporčík Hlaváč nafotil velmi emotivní snímky během svého nasazení v operaci ISAF. Během roku 2007 působil v provinčním rekonstrukčním týmu v afghánském Fajzabádu. Dokumentoval běžný život prostých Afghánců, stejně jako dramatické chvíle, které nedovolily zapomenout, že v zemi je přítomna válka. Zachytil přátelství mezi českými vojáky a afghánskými dětmi, stejně jako drsnou, ale krásnou horskou přírodu.

 

„Přivezli jsme do Mladé Boleslavi zajímavou výstavu a zajímavé lidské osudy,“ uvedla na zahájení vernisáže Drahomíra Nová z pořádajícího Ministerstva obrany. Ředitel Domu kultury Pavel Filip osvětlil svůj záměr dlouhodobé a koncepční spolupráce s Armádou České republiky. „Naší současné armádě se podařilo navázat na prvorepublikové tradice, kdy být vojákem bylo tehdy pro muže a ženy v uniformě ctí.“ Připomněl právě tvořenou tradici vojenských výstav v mladoboleslavském kulturním domě a zdůraznil: „Daniel Hlaváč není, na rozdíl od autorů z minulých výstav, profesionálním novinářem, je profesionálním vojákem. Jeho fotografie ovšem profesionální jsou.“

Na vernisáži vystoupil také vrchní praporčík 43. výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi praporčík Miloš Prášil. Působil v Afghánistánu společně s Danielem Hlaváčem a byl při vzniku mnohých z vystavovaných fotografií. Vyprávěl účastníkům vernisáže svůj velmi emotivní příběh, kdy při plnění úkolu na svazích Hindúkuše byl po závalu lavinou z kamení a bláta těžce zraněn a do slova a do písmene bojoval o holý život a kdy přišel o svého spolubojovníka Nikolaje Martynova. Kulisou jeho příběhu byla Hlaváčova velká fotografie krásných, ale zrádných afghánských velehor.

   

„Teď nechám znít jazyk hudby a jazyk srdce na této zcela výjimečné výstavě,“ uvedl krátce své vystoupení hudebník Václav Kořínek. Nesmírně podmanivé tóny píšťaly, bubínku, foukací harmoniky a hrdelního zpěvu přesně dokreslily atmosféru Afghánistánu, kam se návštěvníci vernisáže přenesli nejen ve fotografiích, nejen v hudbě, ale také při prohlídce předmětů denní potřeby – třeba šperků a oblečení afghánských žen, které jsou součástí výstavy.

Výstava potrvá do pátku 19. února 2009.