Jan Kozojed, foto: archiv
Obrázek x z y
15.4.2016
Ve věku 75 let zemřel generálmajor Jan Kozojed, první polistopadový náčelník Zpravodajské správy Generálního štábu.
Jan Kozojed se narodil 13. září 1940 v Opařanech na Táborsku. Po studiu na střední Vojenské škole Jana Žižky zamířil na Vojenské učiliště kpt. Jaroše. Poté byl žákem Vojenského učiliště ve Vyškově, směr motostřelecký. Jeho první působení bylo u 71. výsadkového praporu 22. výsadkové brigády Prostějov, kde se postupně vypracoval až na náčelníka průzkumu.
Zpravodajskému oboru – konkrétně zpravodajskému průzkumu – se začal věnovat od roku 1970, kdy ukončil studium na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Jako zpravodajský náčelník pak působil na velitelství 19. motostřelecké divize Plzeň. V letech 1973 – 1975 studoval Vojenskou akademii generálního štábu ozbrojených sil SSSR v Moskvě.
Jako profesionální zpravodajský důstojník pak procházel různými funkcemi v armádách Západního vojenského okruhu. Po listopadové revoluci zastával od ledna 1990 do ledna 1993 funkci náčelníka Zpravodajské správy Generálního štábu. Jeho poslední působení v armádě bylo na pozici zástupce velitele vojenského velitelství Západ. V červnu 1994 odešel do zálohy.
Na události po roce 1989 vzpomínal Jan Kozojed v rozhovoru s Karlem Pacnerem pro server idnes: „V červnu (1990 – pozn.red.) se měla konat pravidelná každoroční porada náčelníků zpravodajských služeb armád Varšavské smlouvy. Sověti nám k ní poslali teze, které jsme považovali za naprosto nepřijatelné. Stále počítali s bojem proti Západu a se svou nadřazeností. My jsme vypracovali jinou představu, diametrálně odlišnou, a poslali jsme ji nejen do Moskvy, ale i do Varšavy a Budapešti.“
Koncepce podle Karla Pacnera vycházela z nových bezpečnostních rizik, které určilo úzké vedení Zpravodajské správy v součinnosti s náčelníkem Generálního štábu Antonem Slimákem. Iniciativu podpořil i tehdejší ministr obrany Vacek. Kromě toho se Kozojedovi podařilo překlopit prostředky radiotechnické rozvědky, které do té doby zachycovaly mj. rádiové a telefonní hovory západních ozbrojených sil, do nových směrů.
„V květnu jsem odletěl do Moskvy. Chtěl jsem tam obhájit naše představy o další spolupráci, ale okamžitě jsem narazil. Rusové pořád mluvili o imperialistickém nebezpečí a nebyli ochotni se s námi dohodnout na reciproční výměně zpravodajských informací. V jejich očích jsme se stali zrádci. Nakonec jsem se rozhodl pozvat zástupce GRU na velvyslanectví a tam smlouvu o spolupráci s GRU oficiálně vypovědět. Když jsem se vrátil do Prahy, sovětskému představiteli jsem vstup na Generální štáb zakázal. Společná porada se už nekonala,“ uvedl v rozhovoru, který vyšel v roce 2002, Jan Kozojed.