Jak NATO funguje

NATO je mezivládní organizace, jejíž členské státy si ponechávají plnou svrchovanost a nezávislost. Poskytuje fórum, na němž mohou země podle vlastní volby konzultovat otázky a přijímat rozhodnutí o politických a vojenských záležitostech ovlivňujících jejich bezpečnost.

Strukturu NATO tvoří civilní a vojenská část.

Severoatlantická rada (North Atlantic Council – NAC) je nejvyšší civilní rozhodovací a konzultační orgán. Každý spojenec v ní má jeden hlas a rozhodnutí musí být přijata jednomyslně. Rada se schází na úrovni stálých zástupců při NATO každý týden, méně často i ve vyšších formátech (ministři obrany a zahraničních věcí, hlavy států a vlád). Radě předsedá a jednání řídí Generální tajemník NATO. Pro otázky jaderné politiky je na stejné úrovni tzv. Skupina pro jaderné plánování (NPG – Nuclear Planning Group), které se účastní všechny členské země s výjimkou Francie.

Generální tajemník NATO je nejvyšším civilním představitelem Aliance a na mezinárodní scéně hovoří jejím jménem. Předkládá spojencům věci k projednání a k rozhodnutí, řídí průběh jednání Severoatlantické rady i dalších orgánů a funguje i jako prostředník. V případě neshod nicméně nemá rozhodovací pravomoc. Generální tajemník je volen členskými státy na základě konsenzu. Je tradicí, že tento post obsazují evropské státy, zatímco Spojené státy americké obsazují post Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR – Supreme Allied Commander Europe).

Generální tajemník zároveň řídí Mezinárodní sekretariát – aparát organizace. Ten připravuje podklady pro jednání, zajišťuje každodenní chod a řeší záležitosti v nejrůznějších oblastech s dopadem na Alianci (mezinárodní politika, obrana, infrastruktura, logistika, věda a výzkum, finance, životní prostředí apod.).

Nejvyšším vojenským orgánem je Vojenský výbor. Ten podléhá Severoatlantické radě (politická kontrola). Vojenský výbor doporučuje civilním orgánům a Severoatlantické radě opatření, která považuje za nezbytná pro společnou obranu a poskytuje vojenskou perspektivu.

Stejně jako v Severoatlantické radě je každý spojenec zastoupen jedním vojenským zástupcem. Jménem Výboru hovoří jeho předseda, který je tak nejvyšší vojenským činitelem Aliance. V letech 2015-2018 tuto funkci zastával český armádní generál Petr Pavel.

Vojenský výbor mimo podřízených výborů řídí také dvě strategická velitelství. Velitelství spojeneckých sil pro operace (ACO – Allied Command Operations; v čele stojí SACEUR) řídí obranyschopnost a obranné aktivity v současnosti (např. vysílání jednotek na operace a jejich rotace, cvičení apod.).

Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (ACT – Allied Command Transformation) má na starosti adaptaci do budoucna, aby alianční obrana byla vždy připravena čelit výzvám doby (např. rozvoj sil a struktury, strategie a doktríny, výcvikové plány, vzdělávání a výzkum apod.).