Experty na sporný projekt americký radar Deník veze do Ústí

Datum:2.2. 2008
 
Titul: Ústecký deník
Autor: JOSEF ŠLERKA
          

Ústí nad Labem, Praha/ Má být americká radarová základna postavena v České republice? Mají poslanci umožnit její výstavbu v Brdských lesích? A za jakých podmínek? Měli by o její případné stavbě rozhodovat lidé v referendu? Téměř polovina občanů České republiky podle průzkumů s výstavbou radaru nesouhlasí.

A jaký je váš názor? Své argumenty v úterý můžete přijít říct například vládnímu zmocněnci pro komunikaci o radaru Tomáši Klvaňovi (na snímku) či generálu Jiřímu Šedivému, bývalému náčelníkovi generálního štábu Armády České republiky. S informacemi o zdravotní závadnosti či nezávadnosti radaru přijede do Ústí Peter Bednarčík z fakulty vojenského zdravotnictví hradecké univerzity.

Ústecký deník pro své čtenáře totiž uspořádal veřejnou diskuzi v Národním domě. Začíná v úterý v 18 hodin.

Přestože s úmyslem vlády umístit v Česku radar lidé nesouhlasí, Topolánkův kabinet chce občany o prospěšnosti radaru přesvědčit. Její zmocněnec Tomáš Klvaňa začal kampaň Proti raketám a věří, že se mu podaří předložit dostatek informací tak, aby lidé stavbu podpořili. „Budeme objektivně informovat o faktech kolem radaru,“ tvrdí Klvaňa. Jeho odpůrci ale namítají, že kabinet již dnes lidem lže a hodlá v tom pokračovat. „Nemyslí to vážně,“ odmítá jeho snahu Jan Tamáš z iniciativy Ne základnám. Řada osobností se proto obrací na vedení státu s prosbou, aby nechala lidi rozhodnout v referendu. „Domnívám, že je na čase, aby tak malý národ přestal spoléhat na pomoc mocných a opíral se o vlastní rozum a zkušenosti,“ vzkazuje například režisér Jan Kačer, který je pro uspořádání referenda o radaru. A doplňuje ho sociolog Jan Keller. „Pokud dojde k válce, budou tu umírat lidé. Proto by měli právě oni rozhodnout,“ zdůraznil Keller. Naopak předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová souhlasí s argumenty vlády. „O obraně vlasti se nehlasuje,“ tvrdí Kavalírová. Příznivci výstavby radaru se domnívají, že jsou Češi Američanům dlužní za pomoc, kterou nám poskytli v obou světových válkách. „Je to jenom malá splátka na nejméně dva velké dluhy,“ říká herec Michal Pavlata.

Filozof Erazim Kohák, který žil 40 let v USA, odmítá, že by byl protest proti radaru zaměřen proti USA. „Drtivá většina Američanů koncepci Bushovy vlády nechce. Být proti radaru neznamená být proti USA,“ míní Kohák.

Nejasné jsou doteď i zdravotní dopady radarové základny. „Pokud by byl radar plně osazen, pak by se zpětinásobil jeho výkon,“ vysvětluje jaderná fyzička Tereza Tušarová a dodává, že by se tak rozšířil okruh kolem radaru, kde by hrozilo překročení hygienických norem. Podle Andreje Čírtka z ministerstva obrany nebude pětinásobné osazení radaru technicky možné. Další kritici varují, že podobný radar v Ázerbájdžánu způsobuje nárůst rakoviny a poruch růstu. Podle hlavního hygienika Michaela Víta však měření u radaru na Marshallových ostrovech nic takového nepotvrdila.