Bojovníci proti totalitě pohledem dětí

Žáci ze základní školy Masarykova z Újezdu nad Lesy dne 20. února 2008 na besedě s pamětníky v rámci projektu Bojovníci proti totalitě pohledem dětí přivítali vzácné hosty.

Na besedu pozvali Vlastu Šiškovou, místopředsedkyni sdružení Československých zahraničních letců 1939–1945, Jana Deckera, příslušníka Svazu pomocných technických praporů – táborů nucených prací, plukovníka Juliána Slepeckého z Konfederace politických vězňů a Tomáše Jakla z Vojenského historického ústavu Praha. Doprovázela je koordinátorka projektu Bojovnici proti totalitě pohledem dětí Monika Černíková z Ministerstva obrany. Žáci devátého ročníku základní školy sami uvedli besedu a přivítali hosty.

Pak následovalo představení projektu a informace o webových stránkách www.bojovniciprotitotalite.cz k tomuto projektu, na nichž mohou žáci soutěžit také ve webovém kvizu, který pro ně připravil Vojenský historický ústav Praha.

Účastníci projektu 1 Účastníci projektu 2 Účastníci projektu 3 Účastníci projektu 4

Účastníci projektu 5 Účastníci projektu 6 Účastníci projektu 7 Účastníci projektu 8

Plukovník Julián Slepecký seznámil žáky se svým životním příběhem. Krátce pohovořil o táborech, kde byl vězněn. „Já osobně jsem měl kolem sebe pět lidí, kterým jsem věřil, ale jeden z nich byl zrádce. Ve svých 23 letech jsem byl odsouzen na dvacet let. Odseděl jsem si devět let.“  Vysvětlil žákům význam slova MUKL – muž určený k likvidaci. „Pokusil jsem se dvakrát o útěk, ale neúspěšně.“ Plukovník Slepecký byl vězněn v Jáchymově v táboře Rovnost, poté v táboře Vojna u Příbrami a v likvidačním táboře Leopoldov.

Doktor Decker začal své vyprávění slovy: „Ve vašich letech jsem prožil válku,“ a pokračoval příběhem o vyloučení z vysoké školy a odsouzení. Vysvětlil žákům, kdo to byli „pétépáci“, tedy příslušníci pomocných technických praporů, a jak s nimi bylo zacházeno.

Účastníci projektu 9 Účastníci projektu 10 Účastníci projektu 11 Účastníci projektu 12

Účastníci projektu 13 Účastníci projektu 14

Vlasta Šišková vyprávěla žákům hlavně o svém manželovi generálmajorovi Aloisovi Šiškovi, o životě za doby 2. světové války a o tom, jak prožívala totalitu. Generálmajor Alois Šiška byl pilotem 311. československé bombardovací perutě RAF. Operačním pilotem 311. československé bombardovací perutě se stal 7. srpna 1941 a do 28. prosince 1941, kdy byl jeho letoun nucen nouzově přistát v Severním moři, absolvoval celkem 16 operačních letů. Po pěti dnech na záchranném člunu v mrazivém počasí zůstali naživu jen tři letci ze šestičlenné osádky, kteří po dosažení holandského pobřeží upadli do zajetí. Jeho valnou část strávil Alois Šiška díky těžkým omrzlinám převážně v zajateckých lazaretech. Vlasta Šišková převzala v roce 2003 Záslužný kříž ministra obrany I. třídy, který byl udělen generálu Šiškovi in memoriam.


Autorka: Monika Černíková, odbor komunikačních strategií MO