Uherskohradišťská věznice ožila Bojovníky proti totalitě
V rámci projektu „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“ se v úterý 18. března 2008 konala beseda na Mateřské škole a Základní škole Větrná v Uherském Hradišti.
V prostorách Základní školy Větrná měli žáci možnost vyslechnout kruté příběhy Anny Honové a Vladimíra Drábka z Konfederace politických vězňů.
Žáci osmých ročníků bedlivě poslouchali vyprávění pamětníků. Na besedu byli dobře připraveni a zejména paní Honové kladli zvídavé otázky. Pod taktovkou učitele dějepisu Jana Zapletala se na besedě rozpoutala živá debata o krutostech tehdejší doby. Anna Honová a Vladimír Drábek strávili jako političtí vězni několik let v neblaze proslulé uherskohradišťské věznici.
Žáci Základní školy Větrná Uherské Hradiště měli možnost v odpoledních hodinách natáčet část soutěžního dokumentu do projektu „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“ v uherskohradišťské věznici. Mnoho žáků v této věznici bylo poprvé – věznice je šestačtyřicet let uzavřena. Ponuré prostředí uzavřené věznice, oprýskaná omítka na chodbách i v celách. Realita, která dětskou duši spolehlivě zasáhne. „Brr, nechtěl bych tady strávit ani jediný den,“ svěřil se Tadeáš Hubík z osmého ročníku.
Do uherskohradišťské věznice přišel žáky podpořit starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. Štábu, který se na projektu podílí, vyjádřil svůj obdiv a poděkoval jim za přihlášení do projektu „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“.
Anna Honová strávila na počátku padesátých let dva a půl roku v uherskohradišťské věznici. V roce 1948 se ve svých dvaadvaceti letech zapojila do protikomunistického odboje a za svou činnost byla vězněna. Nejen na besedě, ale i v prostorách věznice paní Honová vyprávěla:
„…Hradišťská věznice je jediná věznice, která je zachovaná v původním stavu. Podmínky tady v uherskohradišťské věznici byly opravdu kruté.
Tresty tady byly hrozné… polévání studenou vodou, pak horkou, píchání špendlíků pod nehty, bití bejkovcem… Ten bejkovec, ten používal i dozorce Grebeníček. Už zemřel, říkali jsme mu mlátička, protože ten byl hroznej.
Kdo nesplnil normu, tak dostal poloviční dávku jídla. A to jídlo bylo velmi špatné. Dostávali jsme 20 dkg chleba na celý den. Pro muže to bylo tisíckrát horší než pro nás, my ženy to snášely líp. Ráno byla černá káva, tam byl takový zelený povrch, takže oni tam dávali nějaké drogy, to jsme poznali podle té barvy. Jinak nejlepší strava byla v sobotu, to byla troška mléka a na neděli jsme dostávali kousek sekané. Když už byly brambory, tak byly suché. A někdy v neděli, to byla cibulka - tož, to byl pro nás svátek.
Na Vánoce, to byli tak sprostí, že nám dali třeba slanečka a nedali nám k tomu vodu.“
Prezident republiky Václav Klaus vyznamenal Annu Honovou státním vyznamenání Za zásluhy o stát.
- Pozn. redakce k vyjádření paní Honové: Jedná se o její autentické svědectví. K informaci o údajném mučení ze strany pana Grebeníčka existují i odlišná svědectví.
Foto v tiskové kvalitě:
