Vývoj pozice NATO k protiraketové obraně
Protiraketová obrana je projekt, o kterém se v NATO jedná již od Pražského summitu v roce 2002. V průběhu let se postoj Aliance vyvíjel. Bukurešťský summit se nyní stal výrazným mezníkem.
Členské země uznaly podstatný přínos plánovaného rozmístění evropských prvků protiraketové obrany USA pro ochranu spojenců. Americký protiraketový deštník by se měl stát integrální součástí jakékoli budoucí širší architektury protiraketové obrany NATO.
Chronologie postoje NATO k protiraketové obraně:
Deklarace z Pražského summitu NATO
21. listopadu 2002
Rozhodli jsme se prozkoumat možnosti, jak čelit vzrůstající raketové hrozbě proti aliančnímu teritoriu, silám a populačním centrům efektivním a účelným způsobem skrze vhodnou kombinaci politických a obranných aktivit doprovázených odstrašením. Dnes jsme iniciovali novou studii proveditelnosti protiraketové obrany NATO, která prozkoumá možnosti ochrany aliančního teritoria, sil a populačních center proti plnému spektru raketových hrozeb, které budeme dále vyhodnocovat. Naše aktivity v tomto bodě budou konzistentní s nedělitelností bezpečnosti Aliance. Podporujeme rozšíření role Centra proti ZHN v rámci Mezinárodního štábu, aby asistovalo alianční snaze vyřešit tuto hrozbu.
Komuniké z Istanbulského summitu NATO
28. června 2004
Při naplňování cílů, které jsme stanovili na Pražském summitu v listopadu 2002 zkoumáme možnosti, jak čelit rostoucí raketové hrozbě aliančnímu teritoriu, silám a populačním centrům cestou vhodné kombinace politických a obranných aktivit, spolu s odstrašením. Bereme na vědomí iniciaci studie proveditelnosti protiraketové obrany, o které se rozhodlo v Praze, za účelem prozkoumání možností a pokračujeme ve vyhodnocování raketových hrozeb.
Závěrečné komuniké ze zasedání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany
9. června 2005
Posoudili jsme stav různých prvků aliančního transformačního procesu. Vítáme další pokrok a podnítili jsme další práci na rozvoji schopností důležitých pro alianční operace, mezi nimi dokončení studie proveditelnosti protiraketové obrany.
Závěrečné komuniké ze zasedání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany
8. června 2006
Posoudili jsme pokrok, který byl udělán v našich transformačních aktivitách a zaměřili jsme další úsilí na přípravu Rižského summitu, který proběhne v závěru letošního roku. Zejména jsme vzali na vědomí dokončení studie proveditelnosti protiraketové obrany iniciované na Pražském summitu za účelem prozkoumání možností ochrany aliančního teritoria, sil a populačních center. Podnítili jsme další práci na politicko-vojenských úvahách, které budou nutné před jakýmkoliv rozhodnutím v této otázce.
Deklarace z Rižského summitu
29. listopadu 2006
V Praze jsme iniciovali studii proveditelnosti protiraketové obrany v reakci na rostoucí raketovou hrozbu. Vítáme její nedávné dokončení. Studie konstatuje, že protiraketová obrana je technicky proveditelná v rámci omezení a předpokladů této studie. Dali jsme za úkol pokračovat v práci na politických a vojenských implikacích protiraketové obrany pro Alianci včetně aktualizace vývoje raketové hrozby.
Závěrečné komuniké ze zasedání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany, 14. června 2007
Posoudili jsme pokračující práci na politických a vojenských implikacích protiraketové obrany pro Alianci, která zahrnuje aktualizaci vývoje raketové hrozby, jak bylo zadáno nejvyššími představiteli států a vlád v Rize, a dali jsme za úkol zahrnout do této práce aktuální hodnocení dopadů plánovaných elementů systému protiraketové obrany USA v Evropě. Znovu potvrzujeme naši připravenost pokračovat v konzultacích s Ruskou federací v rámci Rady NATO-Rusko, které jsou cestou pro zajištění transparentnosti a hledání možností pro spolupráci na širších otázkách protiraketové obrany, a pokračujeme v práci na interoperabilitě v oblasti protiraketové ochrany bojiště.
Závěrečné komuniké ze zasedání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany
7. prosince 2007
Vzali jsme na vědomí pokračující práci NATO na protiraketové obraně populace a teritoria včetně implikací plánovaných elementů systému protiraketové obrany USA v Evropě a nedávnou aktualizaci vývoje raketové hrozby. Těšíme se na dokončení této práce do Bukurešťského summitu. Zůstáváme věrni závazku konzultací protiraketové obrany v Radě NATO-Rusko a vyzýváme Ruskou federaci, aby se aktivně zapojila se Spojenými státy a NATO do hledání možností kooperativního přístupu.
Deklarace z Bukurešťského summitu
3. dubna 2008
Připomínáme, že Rada NATO-Rusko byla založena jako strategický prvek k posilování bezpečnosti v euroatlantickém prostoru opírající se o základní principy, hodnoty a závazky, zahrnující demokracii, občanské svobody a politický pluralismus. Ohlédneme-li se na více než desetiletou historii, podařilo se nám rozvinout politický dialog i konkrétní projekty v širokém spektru mezinárodních bezpečnostních otázek, ve kterých máme společné cíle a zájmy. Ačkoli jsme znepokojeni nedávnými ruskými prohlášeními a činy v klíčových bezpečnostních otázkách společných zájmů, jako např. Smlouva o konvečních silách v Evropě (S-KOS), jsme připraveni pokračovat ve spolupráci s Ruskem jako rovní partneři v oblastech společných zájmů tak, jak to předpokládá Římská deklarace a Zakládající listina. Měli bychom pokračovat v našem společném úsilí v boji proti terorismu a v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich způsobu dopravy. Vyzýváme Rusko, aby se aktivně zapojilo do důležitých společných iniciativ, které mu byly nabídnuty. Věříme, že bilaterální diskuze USA a Ruska o, mimo jiné, protiraketové obraně a S-KOS, může být významným příspěvkem v této oblasti. Domníváme se, že potenciál Rady NATO-Rusko není plně využit a jsme připraveni identifikovat a využívat příležitosti pro společnou činnost všech 27 partnerů, majíce na paměti princip nezávislosti rozhodování a konání NATO a Ruska. Znovu ujišťujeme Rusko, že Politika otevřených dveří NATO a současné, i všechny budoucí, snahy o protiraketovou obranu NATO jsou zamýšleny tak, aby lépe reagovaly na bezpečnostní výzvy, kterým jsme všichni vystaveni, a znovu zdůrazňujeme, že tato opatření nabízejí příležitosti k prohloubení úrovně spolupráce a stability bez toho, že by představovaly hrozbu našim vztahům.
Šíření balistických střel představuje rostoucí hrozbu spojeneckým silám, území a obyvatelstvu. Protiraketová obrana představuje součást širšího úsilí čelit této hrozbě. Proto uznáváme podstatný přínos plánovaného rozmístění evropských prvků protiraketové obrany USA pro ochranu spojenců. Hledáme cesty, jak provázat tuto schopnost se současným úsilím NATO o protiraketovou obranu a tím zajistit, že bude integrální součástí jakékoli budoucí širší architektury protiraketové obrany NATO. Uvědomujíce si princip nedělitelnosti bezpečnosti spojenců a solidaritu v rámci NATO, pověřujeme Severoatlantickou radu na úrovni Stálých zástupců, aby do summitu v roce 2009 vypracovala návrhy celkové architektury protiraketové obrany, která by rozšířila pokrytí na celé spojenecké území a obyvatelstvo jinak nepokryté systémem USA. Tyto návrhy pak budou využity pro budoucí politické rozhodování.