Zcela nečekaný rozhovor

V sále zámecké Mincovny, kde jsou umístěny tři doprovodné výstavy, seděla jedno festivalové odpoledne v promítacím sále drobná světlovlasá žena s nesmírně živýma černýma očima. Do Krumlova si odskočila z Paříže, kde byla ještě ten den ráno. Do Čech si cestu sice plánovala, ale původně ne kvůli festivalu. Ten navštívila ze zcela osobního důvodu.

Argentinka Edith Burgua se přišla podívat na filmy svého syna, Rodriga Moralese, známého dokumentaristy, který natočil několik krátkometrážních snímků o české armádě a řekla o něm: „Můj syn není voják, není příslušníkem vaší armády. Jen se nesmírně o vojenské téma zajímá a rád se mu ve své tvorbě věnuje. Zúčastnil se mimo jiné i několika kurzů a cvičení právě tady, ve výcvikovém prostoru v Boleticích.“

Na vysvětlenou ještě dodala: „Ve vaší republice žije již dlouhou dobu, má zde rodinu – manželku a dceru.“ Rozhovor vedla paní Burgua v angličtině, kterou místy prokládala španělskými, ale také českými slovy: „I já jsem se už naučila něco málo česky.“

Na festivalu se promítaly dva Moralesovy filmy. Prvním byl sedmiminutový dokument Irák, Basra: Sedmá polní, který zpracoval pro poslance a prezidenta, druhým Voják a doktor o plukovníku Mojmíru Mrvovi, veliteli české polní nemocnice nasazované v zahraničních misích.

Filmy, které viděla se jí líbily a své celkové dojmy z FVF shrnula: „Zejména mě velmi oslovily fotografie, které tu jsou vystaveny (výstava 122 dní v Afghánistánu Daniela Hlaváče). Já sama se věnuji focení a musím je ocenit. Líbí se mi, jak je z nich patrná síla lidí, kteří jsou na nich zachyceni. Ti lidé jsou pro mě důležití, jejich pohledy, jejich postoje.“

V Českém Krumlově si 14. listopadu 2008 povídala Eva Zítková