Návrat do rodné země po 92 letech

Autor: Olga Haladová

Na starém ruzyňském letišti přistál letoun AČR s ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova.

Rakev zahalenou do české vlajky přišli v pátek 23. října 2009 ve večerních hodinách přivítat předseda vlády Jan Fischer, místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták, náměstkové ministra obrany Jan Fulík a František Padělek, náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Vlastimil Picek a další významní civilní a vojenští představitelé.

Ostatky neznámého vojína, jednoho z českých legionářů, který padl 2. července 1917 v bitvě u ukrajinského Zborova, byly vyzdviženy na hřbitově v ukrajinské Kalinivce. Příští rok na jaře budou pietně uloženy do Hrobu neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově, kde spočinou po boku ostatků neznámého bojovníka z bitvy na Dukle v roce 1944. Po 65 letech tak bude znovu obnovena tradice založená krátce po vzniku samostatného Československa.

„Mezi zásadní události, jež vedly ke vzniku samostatného československého státu, nepochybně patří bitva u ukrajinského Zborova. Druhého července 1917 ji vítězně vybojovala československá střelecká brigáda proti plukům rakousko-uherské armády. Hrdinný boj brigády položil jeden za základních kamenů československé státnosti, jeho veliký mezinárodní ohlas umožnil představitelům odboje vytvořit jádro národní armády i na západní frontě, a ve svém důsledku otevřel cestu k 28. říjnu 1918,“ řekl v projevu ministr obrany Martin Barták a pokračoval: „Bitva u Zborova, jež je bezesporu jedna z nejdůležitějších v celé naší historii, představovala součást ideje samostatného státu a stála u zrodu bojové tradice československé armády.“

„Vzdejme čest tomuto neznámému padlému vojínovi a symbolicky tak uctěme všechny, kteří bojovali, bojují a budou bojovat nejen za naši svobodu a nezávislost, ale i za mír a bezpečí v dnešním ne právě klidném světě,“ uvedl premiér Jan Fischer.

Ostatky neznámého vojíny padlého v bitvě u Zborova byly v Praze uloženy již v roce 1922, poté, co byly 22. června téhož roku exhumovány z hromadného hrobu u ukrajinské obce Cecová. V Praze byly vystaveny v panteonu Národního muzea a v předvečer výročí bitvy uloženy v kapli Staroměstské radnice. Roku 1928 se oslava Zborova stala svátkem čs. armády a po 28. říjnu druhým nejvýznamnějším státním svátkem. Po nacistické okupaci gestapo zlikvidovalo Hrob neznámého vojína, ostatky byly uloupeny nacisty a zmizely neznámo kam.

Ostatky neznámého vojína od Zborova byly dopraveny do vlasti péčí Vojenského historického ústavu, sekce personální Ministerstva obrany - odboru meziresortní spolupráce, 24. základny dopravního letectva a zastupitelského úřadu České republiky na Ukrajině.