Optimalizace VÚ - cíl, důvody, vyřešení problémů
DŮVODY
Hlavním důvodem Optimalizace je redukce počtů AČR (v roce 1993 měla AČR 115 000 vojáků v činné službě, v současné době má AČR 21 000 vojáků). Vzhledem k současným a budoucím potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení. Vzhledem ke snižování zdrojového rámce je nutné provozovat a modernizovat jen nezbytný počet vojenských újezdů a výcvikových zařízení nutných k zabezpečení výcviku. Rozloha těchto území určených k výcviku ozbrojených sil překračuje obvyklý rámec v porovnání s jinými státy v Evropě. V okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %.
Neméně podstatným důvodem je vyřešení zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Těmi jsou problematika života obyvatel vojenských újezdů, restituční nároky v okrajových částech přímým vyčleněním, požadavky okolních obcí na zpřístupnění újezdů a státem evidované památky.
ŘEŠENÍ DLOUHOTRVAJÍCÍ PROBLÉMŮ VÚ
S existencí vojenských újezdů jsou spojeny některé problémy, které lze shrnout do čtyř základních kategorií:
a) Omezení obyvatel vojenských újezdů v jejich občanských právech
Ve vojenských újezdech žije více než 2 000 obyvatel, kteří zde mají trvalé bydliště. Jsou částečně omezeni ve svých právech, oproti ostatním občanům ČR. V souladu s platnou právní úpravou nemohou volit obecní zastupitelstvo, neboť vojenské újezdy jsou územní správní jednotkou, ale nejsou obcemi. Mohou se však účastnit voleb do krajských zastupitelstev, voleb do Parlamentu ČR, volby prezidenta ČR a voleb orgánů EU. Povinnosti obecního úřadu zde plní újezdní úřad vojenského újezdu, jehož úkoly jsou stanoveny zákonem. V hospodaření resortu obrany jsou proto i objekty pro zabezpečení potřeb obyvatel vojenského újezdu (byty, objekty občanské vybavenosti, inženýrské sítě, apod.), které přímo nesouvisí s hlavním určením vojenských újezdů – zabezpečením výcviku ozbrojených sil. Obyvatelé újezdů nemohou vlastnit nemovitý majetek na území újezdu. Zabezpečení jejich potřeb a požadavků je při současné právní úpravě problematické (požadavky na opravy a rekonstrukce domů, výstavba garáží, pronájem zahrádek atd).
b) Nepotřebný majetek AČR
Na území vojenských újezdů se nachází pro AČR nepotřebný majetek, který nelze převést na jiné subjekty (podle zákona smí být na území újezdu pouze majetek státu). Doposud nejsou dořešeny restituční nároky na území vojenských újezdů. V případech, kde bylo rozhodnuto o oprávněnosti nároku je resort Ministerstva obrany povinen majetek vykoupit nebo vyvlastnit, případně provést směnu za pozemky mimo území vojenských újezdů. V některých případech jde o majetek v okrajových částech, který není využíván k výcviku ozbrojených sil, nezasahují do něj bezpečnostní pásma a z hlediska potřeb výcviku AČR je možné jej hodnotit jako nadbytečný. Restituční nároky lze řešit změnou hranic vojenských újezdů, jejich vykoupením (vyvlastněním) nebo směnou pozemků.
c) Omezení okolních obcí
Obce jsou vlivem blízkých hranic vojenského újezdu v řadě případů neprůjezdné a obyvatelé mají omezen vstup do blízkých lesů. Zatěžováni jsou i přesuny techniky, přelety letadel, hlukem způsobeným střelbami apod. V minulých letech byly některými okolními obcemi vojenských újezdů, ale i dalšími subjekty (Jihočeský kraj, zájmová a občanská sdružení apod.) vzneseny požadavky na úpravu hranic vojenských újezdů. Převážně jde o požadavky na průjezd okrajovými částmi, případně vstup do lesů za účelem sběru lesních plodin apod.
V roce 2005 požadavkům částečně vyšel vstříc ministr obrany rozhodnutím o částečném zpřístupnění okrajových částí vojenských újezdů pro občanskou veřejnost (povolen vstup ve dnech státních svátků a o víkendech) při zachování priority výcviku vojsk a bez omezení hospodářské činnosti VLS ČR, s. p. Ve zpřístupněných částech byl proveden pyrotechnický průzkum. Ve spolupráci se Svazem českých turistů byly v těchto prostorech vyznačovány turistické stezky a cyklostezky.
Zpřístupnění vojenských újezdů je kladně vnímáno veřejností, ale má také svá negativa. Dochází k porušování zákazu vstupu do nepřístupných částí (především cílových ploch, není dodržována stanovená doba vstupu, není dodržován zákaz koupání ve vodárenských nádržích, které jsou vyhlášeny zdroji pitné vody a je zde vyhlášeno I. ochranné pásmo apod. Ve zvýšené míře byly také zjištěny jízdy terénních motocyklů a čtyřkolek v terénu.
d) Státem evidované památky
Na území vojenských újezdů se nachází státem evidované památky. Jejich údržbu je podle platných právních předpisů povinen zajišťovat majitel – v tomto případě stát, resp. Ministerstvo obrany. Vzhledem ke stanoveným prioritám rozpočtu Ministerstva obrany nejsou na údržbu památek vyčleňovány dostatečné prostředky a uvedený stav je často terčem kritiky.
CÍL
Základním cílem optimalizace je změna stávajících hranic vojenského újedu Boletice, který náleží do Jihočeského kraje, vojenského újezdu Březina, který náleží do Jihomoravského kraje, vojenského újezdu Hradiště, který náleží do Karlovarského kraje, a vojenského újezdu Libavá, který náleží do Olomouckého kraje. Optimalizace předpokládá zrušení vojenského újezdu Brdy, který náleží do Středočeského kraje.
Na základě komplexního posouzení problematiky výcviku AČR a zajištění společného výcviku s jednotkami NATO lze bez omezení výcviku u všech újezdů vyčlenit sídelní útvary a okrajové části újezdů, které byly k výcviku využívány sporadicky. Tímto opatřením lze vyřešit téměř všechny zásadní problémy spojené s existencí vojenských újezdů. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 000 ha z celkové rozlohy 129 664 ha vojenských újezdů.