Lotyšská armáda prošla bolestivou reformou. Dnes je zdravější a výkonnější

Autor: Olga Haladová

V roce 2007 nejrychleji rostoucí ekonomika v Evropě. O dva roky později už hrozil Lotyšsku státní bankrot. A vážná krize postihla i armádu. „Vnímali jsme ji jako příležitost vytvořit systém, který bude zdravější a s lepšími schopnostmi než ten předchozí. Reforma se vyplatila,“ říká Janis Sarts, státní tajemník lotyšského ministerstva obrany.

Ještě v roce 2008 dávalo Lotyšsko na obranu přes 1,5 procenta HDP a bylo v první desítce „nejbohatších“ členských států NATO. O rok později klesl armádní rozpočet o 40 procent, v roce 2010 se propadl ještě hlouběji. Tehdy se lotyšské ministerstvo obrany rozhodlo pro radikální a rychlou reformu. „Nechtěli jsme dělat plošné škrty. Zvolili jsme stejný přístup, jako když člověk onemocní. Horečka a léky zničí všechny viry a člověk je na konci zdravější než dřív,“ říká Sarts.

Součástí reformy, která zahrnovala obdobné kroky, s jakými přichází i česká Bílá kniha o obraně, bylo zrušení čtyř operačních velitelství, reforma osmi dalších, a vytvoření plně integrovaného ministerstva obrany. „Kromě toho jsme snížili počet pracovníků různých velitelství o víc než třetinu, vzdali jsme se přibližně 20 procent nemovitého armádního majetku, který jsme nabídli k odprodeji. A museli jsme také rezignovat na některé schopnosti,“ vysvětluje.

To, co se ze začátku mnohým nezamlouvalo – včetně 20 procentního snížení platů – se nakonec ukázalo jako správné rozhodnutí. „Na jedné straně jsme se zbavili některých velitelství, na straně druhé ale zvýšili počet vojáků u jednotek,“ uvádí Janis Sarts a prozrazuje, že ze začátku žádné velké nadšení, obzvlášť na velitelstvích, nevládlo. K tomu, že reformu armáda přijala, podle něj pomohly také cesty týmu ministra obrany za vojáky do útvarů. „Mluvili jsme se všemi, nejen s důstojníky. Záleželo nám na tom, abychom každému změny osobně vysvětlili. Myslím, že všichni vojáci nakonec ocenili, že na konci reformy je méně řídících stupňů a v popředí stojí jednotky.“

Podle Janise Sartse byla krize v jistém smyslu prospěšná. „Po dvou nepříznivých letech dnes můžeme říct, že díky obrovskému úsilí je možné obrátit i ty nejhorší situace v něco pozitivního.“ Lotyšská armáda má nyní víc připravených vojáků, kteří mohou být nasazení po delší dobu než dřív. V Afghánistánu, kde lotyšské jednotky působí, letos dokonce rozšiřují svoji působnost. „Daří se nám lépe. Vláda nám na rok 2011 vyčlenila víc peněz než vloni a očekávám, že zahájíme diskusi o dalším zvyšování rozpočtu. Je to dlouhodobý výhled, ale budeme mluvit i o tom, jak výdaje na obranu vrátit na úroveň 2 procent HDP.“

• Lotyšská delegace vedená státním tajemníkem Janisem Sartsem jednala v Praze s prvním náměstkem ministra obrany Jiřím Šedivým. Navštívila také Centrum leteckého výcviku v Pardubicích, Lotyši vážně uvažují o výcviku svých pilotů vrtulníků v České republice.
• Další informace o reformě lotyšské armády a ministerstva obrany najdete v příloze (.doc)