Vyznamenání je jen malou splátkou

Autor: Věra Černá

V Panteonu Národního muzea v Praze udělil u příležitosti 91. výročí vzniku Československé republiky místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták resortní vyznamenání i hrdinům I., II., a III. odboje.

Panteon Národního muzea je jedním z nejpůsobivějších sálů české architektury. Je využíván při slavnostních příležitostech, k uctění české historie, kultury, vědy i významných osobností. V úterý 27. října se zde sešli vojáci v hodnostech vojínů i generálů, příslušníci protinacistického a protikomunistického odboje, osobnosti perzekuované minulým režimem i současní příslušníci Armády ČR a zaměstnanci Ministerstva obrany ČR.

Martin Barták dekoroval přítomné celkem devíti Kříži obrany státu ministra obrany ČR, sedmi Vyznamenáními Zlaté lípy ministra obrany ČR, sedmnácti Záslužnými kříži ministra obrany ČR a dvaceti sedmi čestnými pamětními medailemi k 90. výročí vzniku ČR. Část vyznamenání udělil in memoriam.

Ministr obrany zmínil neznámé hrdiny, kteří v těžkých dobách naší historie zaplatili svými životy, ale i ty, kteří stále žijí mezi námi. „My všichni jsme jejich dlužníky a máme jen omezené možnosti, jak jim vyjádřit svůj dík. Udělení vyznamenání je jen malou splátkou morálního závazku, který k nim cítíme. Oslavy vzniku republiky jsou příležitostí, aby se jejich příběh stal součástí našeho národního povědomí. I v tom by měl spočívat smysl nadcházejícího 28. října,“ uvedl mimo jiné Martin Barták.

Záslužný kříž obrany státu si vedle dalších oceněných z rukou ministra obrany osobně převzal i brigádní generál ve výslužbě MUDr. Josef Hercz, který byl začátkem druhé světové války na základě svého židovského původu nucen přerušit studia medicíny, a rozhodl se odejít balkánskou cestou na střední východ, kde se stal členem československé zahraniční jednotky. Účastnil se mimo jiné obrany Tobruku, kde byl zraněn. Po přesunutí do Británie sloužil u motopraporu československé samostatné brigády a stal se účastníkem vylodění v Normandii a obléhání Dunkerque. Po válce dokončil studia na lékařské fakultě a nastoupil do nemocnice Na Bulovce. Do důchodu odcházel jako zástupce přednosty chirurgické kliniky ve funkci primáře.Dodnes aktivně pracuje pro Československou obec legionářskou, je právem považován za symbol těch nejlepších legionářských tradic a uznáván pro svůj pevný charakter. Vedle mnoha dalších českých a zahraničních vyznamenání je nositelem Záslužného kříže ministra obrany prvního, druhého i třetího stupně a nositel titulu Rytíř lékařského stavu.

Záslužný kříž ministra obrany obdržel také štábní rotmistr Jiří Kučík, který svým rozhodným jednáním zachránil topící se dítě a poskytl mu včasnou pomoc, nebo kapitán Marek Jeřábek, který velel mechanizované rotě, jež zajišťovala bezpečnost české základny v zahraniční operaci na území Afghánistánu.

"Vysoce oceňuji práci všech velitelů v misích, kteří stejně jako legionáři slouží tisíce kilometrů od své vlasti a zajišťují bezpečnost své republiky i svých spojenců," uvedl dále Martin Barták.

Kříž obrany státu a Vyznamenání Zlaté Lípy byly zavedeny u příležitosti 90. výročí vzniku Československa. Obě medaile jsou v naprostém souladu s propagovanou kontinuální tradicí s první československou republikou a jejími vyznamenáními. Včetně dnešního dne bylo dosud uděleno 62 Křížů obrany státu a 44 Vyznamenání Zlaté Lípy.

Odborníci z Vojenského historického ústavu zvolili u Kříže obrany státu ministra obrany ČR cestu využití částí symboliky v podobě připomenutí a tvarového prolnutí nejvýznamnějších vyznamenání prvního a druhého československého národního odboje, a to Československé revoluční medaile z roku 1918 a Československého válečného kříže 1939, a to jak ve tvaru samotného kříže, tak i stužky.
Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany ČR vychází přímo z originálního návrhu, dochovaného ve sbírce Vojenského historického ústavu. Jeho autorem je jeden z našich nejvýznamnějších výtvarníků František Kupka. Tato práce, vytvořená kolem roku 1918, je součástí ojedinělého systematického souboru návrhů nové československé státní a vojenské symboliky. Ta zahrnovala nejen řády a vyznamenání, ale i prapory, stejnokroje a jejich součásti atd. František Kupka v té době působil v hodnosti kapitána jako příslušník 21. pěšího pluku naší legie ve Francii. Výtvarný prvek čtyř vzájemně se protínajících kruhů (symbolizující historické země Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko) je pro Kupkovy návrhy velmi charakteristický.