Vojenský historický ústav představil slovník osobností odboje

Autor: Vítězslav Bureš

Společně s otevřením výstavy „Doteky 2. světové války“ prezentoval včera Vojenský historický ústav v Praze publikaci, která představuje osobnosti československého zahraničního odboje v letech 1939 – 45.

Publikaci, obsahující portréty téměř šesti stovek domácích osobností, vydalo formou biografického slovníku české ministerstvo obrany. Autory čtyřsetstránkového díla je šestnáct pracovníků Vojenského historického ústavu v Praze a jeho partnerského ústavu v Bratislavě.

Slovník s názvem Vojenské osobnosti československého odboje 1939 až 1945 mapuje účastníky druhého odboje z řad vojáků zastávajících významné funkce v československé armádě a dále ty, kteří se vyznamenali při odbojových akcích. Není však zapomenuto ani na další vojenské odbornosti. „Můžete dobře kvantifikovat úspěchy letců, parašutistů i tankistů, ale nikoliv už u dělostřelců, spojařů, lékařů, ošetřovatelek. Tyto lidi jsme nechtěli opomenout, proto jsme tam dali i vybrané reprezentanty těchto vojenských odborností,“ říká historik Jiří Rajlich, který vedl tým autorů české části.

Slovník se připravoval necelé dva roky, přestože myšlenka na jeho vytvoření je mnohem starší. „Je stará jedenáct let, bylo to ještě za starého vedení VHÚ v Praze. Po jeho změně jsme se sešli vlastně jako spolužáci – kolegové, věkově blízko sebe. V červnu 2003 jsme definitivně rozhodli, že knihu napíšeme a vydáme k 60. výročí osvobození,“ vysvětluje historii slovníku vedoucí autorů slovenské strany Miloslav Čaplovič.

Poměr hesel ve slovníku je dva ku jedné ve prospěch české strany. „Zvolili jsme nejjednodušší cestu kopírující vzájemný poměr obyvatelstva,“ vysvětluje Rajlich. „Výběr osobností byl většinou dán návrhy národních vojenských historických ústavů,“ doplňuje. Kniha je vydána dvojjazyčně – česká jména jsou česky, slovenská slovensky.

Kniha je podle slov autorů jedinečná. „Považuji tuto publikaci za obrovský posun v poznání osobností, o kterých se málo nebo vůbec nevědělo,“ říká Čaplovič a dodává, že bylo někdy těžké data vůbec sehnat. Prostudovat museli dále nejen archivy vojenské, ale také ministerstev vnitra, aby se dozvěděli osudy lidí po roce 1948. „Víme, že existuje řada edic, ve kterých jsou tito lidé málo či neobjektivně popsáni, zvlášť v publikacích vydaných do roku 1989,“ doplňuje slovenský historik.

Rajlich připomíná, jak při pátrání například po datech místech úmrtí naráželi na striktně uplatňovaný zákon o osobních údajích a myslí si, že takovýto výklad je spíše ke škodě věci. „Tyto biografické údaje neslouží k marketingovému shromažďování osobních údajů, nýbrž jde o publikaci, kterou vydává státní správa a která vyzdvihuje zásluhy a hrdinství konkrétních lidí,“ vysvětluje překážku při tvorbě díla.

Oba vojenští historici se shodují, že materiálu mají dost, ale na druhý díl to nebude. „Máme dost materiálu na to, abychom například za pět let vydali druhé, opravené, doplněné a rozšířené vydání této publikace,“ uzavřel Jiří Rajlich.

Knihu vydala Agentura vojenských informací a služeb v nákladu 5 000 kusů. Zatím však není přístupná ve volné distribuci.

Rozhovor s autory knihy Jiřím Rajlichem a Miloslavem Čaplovičem.