Vrchní praporčík je pravou rukou velitele
Od 13. do 15. března 2007 se na Komorním Hrádku scházejí již na 11. pravidelném shromáždění vrchní praporčíci jednotek a zařízení Armády České republiky.
Ve středu 14. března se jejich jednání zúčastnil i nový náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Vlastimil Picek, aby se seznámil se strukturou vrchních a vedoucích praporčíků. V jednotlivých vystoupeních představitelé praporčického a rotmistrovského sboru objasnili generálu Pickovi náplň své práce.
Praporčík Tomáš Daněk ze 41. mechanizovaného praporu v Žatci přednesl, jakým způsobem postupně zvyšují úroveň a prestiž praporčíků. Řekl, že satisfakcí za jeho snahu je, když velitel jednotky prohlásí, že si už nedovede představit svoji práci bez vedoucího praporčíka.
„Pouze informovaný člověk může plnit úkoly kvalitně,“ prohlásil praporčík Ladislav Prokop z praporu zabezpečení 26. brigády velení, řízení a průzkumu, když hovořil o nutnosti dalšího vzdělávání vojáků v nižších hodnostech.
Se zajímavými postřehy přišel i nadpraporčík Libor Pliešovský z Ředitelství výcviku a doktrín Vyškov. Ve svém příspěvku hovořil mimo jiné o spolupráci s duchovní a psychologickou službou, a zároveň se pochlubil prvním klubem pro praporčíky, který otevřeli právě v areálu vyškovských kasáren. Současně seznámil náčelníka generálního štábu s potížemi, které provázejí výcvik studentů Univerzity obrany.
Praporčík Marek Sekanina ze 601. skupiny speciálních sil se podělil o zkušenosti, které získal jako vůbec první vrchní praporčík kontingentu během mise v Afghánistánu.
Na nutnost změn v legislativě týkající se praporčického a rotmistrovského sboru, změn kariérního řádu a s tím související úpravy neakreditovaného vzdělávání upozornil vrchní praporčík Sil podpory a výcviku praporčík Dušan Rovenský.
Generál Vlastimil Picek řekl, že je velmi mile překvapen vysokou úrovní všech vystoupení. „Přesvědčili jste mne, že vrchní praporčík je pravá ruka velitele,“ prohlásil a dodal: „Jste nezastupitelní. V dnešní profesionální armádě jste schopni zastávat funkce, ve kterých donedávna pracovali důstojníci.“
Na závěr setkání náčelník generálního štábu udělil Čestný odznak Přemysla Otakara II, krále železného a zlatého za výtečné plnění úkolů spojených se zaváděním funkcí vrchních a vedoucích praporčíků do kontingentů Armády České republiky v zahraničních operacích třem praporčíkům – Robertu Plzákovi, Martinu Zaorálkovi (oba KFOR) a Danielu Indrovi (ISAF/PRT).
Štábní praporčík Luděk Kolesa, který funkci hlavního praporčíka AČR vykonává, jako vůbec první v historii novodobé armády, od roku 2003, jako poděkování za téměř čtyři roky usilovné práce, kdy se mu podařilo sestavit fungující strukturu vrchních a vedoucích praporčíků, obdržel stříbrný prsten náčelníka Generálního štábu AČR. Tento prsten uděluje náčelník GŠ AČR praporčíkům české armády za dlouhodobé vynikající plnění úkolů ve prospěch armády a jako ocenění hrdinství, odvahy a osobního příkladu při zvlášť významném činu.
Autor: kapitánka Pavla Poláková